4 C 303/2024-49 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše , částka, . Žalovaná tento úvěr v souladu se smlouvou čerpala, své povinnosti splácet jej v souladu se smlouvou však řádně neplnila, což vedlo věřitele k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Pohledávka byla ke dni , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaná doposud na předmětný úvěrový závazek zaplatila částku , částka, (před postoupením pohledávky) a dále částku , částka, (po postoupení pohledávky).K ústnímu jednání dne , datum, se žalovaná nedostavila, předvolání se žalobou jí byly doručeny do vlastních rukou dne , datum, . Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř..Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č., hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr do výše , částka, , žalovaná se zavázala tuto částku splácet v podobě minimálních měsíčních splátek dle rozpisu plateb, který bude žalované dostupný na online účtu, úrok byl sjednán na 60 % ročně. Z tvrzení žalobkyně a výpisu z úvěrového účtu splátek je zřejmé, žalovaná vyčerpala úvěr v celé výši , částka, dne , datum, a celkem na něj od počátku do současnosti zaplatila částku , částka, . Žalovaná byla upomínána žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o úvěru především ve vztahu k ujednanému obchodnímu úroku a dospěl k závěru, že úrok ve výši 60 % ročně lze hodnotit jako úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše násobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností soudu známou z jeho činnosti, že běžné úrokové sazby bank pro spotřebitelské úvěry se pohybují kolem 10 – 15 % ročně, pokud jde o úvěry kontokorentního typu, pak úročení dosahuje výše nanejvýš poloviční (tj. do 30 %). Soud tak posoudil smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 588 o. z. jako absolutně neplatné právní jednání pro rozpor sjednaného příslušenství s dobrými mravy, přičemž tato neplatnost působí od počátku. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předtištěna a uzavřena distančně v elektronické verzi, žalovaná tedy text smlouvy těžko mohla ovlivnit. Stěží lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích (žalovaný jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu). Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Úroky, které věřitel požadoval, nemohou proto obstát ani případným poukazem na rizikovost transakce ve vztahu k nebankovnímu subjektu. Takové jednání jednoznačně odporuje dobrým mravům a nemůže požívat právní ochrany ani odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu a autonomie vůle subjektů tak nemůže být bezbřehá. V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované např. v rozhodnutích čj. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018, 25 Co 292/2018-68 ze dne 28. 11. 2018 či 25 Co 293/2018-58 ze dne 28. 11. 2018 a 25 Co 107/2020-80. Zdejší soud neshledal důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku , částka, , aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná doposud na svůj závazek uhradila částku , částka, , soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok. Úrok z prodlení náleží žalobkyni od realizace výzvy k plnění, v dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat předžalobní upomínku ze dne , datum, (jejíž odeslání bylo doloženo), nicméně z obsahu spisu vyplývá, že výzva k plnění byla již součástí oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, (není zřejmé, kdy toto bylo odesláno, zda se k němu vztahuje podací lístek na čl. 22), nicméně s ohledem na tuto skutečnost soud akceptoval požadavek žalobkyně na úroky z prodlení od , datum, . Nárok na úrok z prodlení vznikl žalobkyni na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jeho výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Ve zbývajícím rozsahu byl návrh žalobkyně na úhradu kapitalizovaných smluvních úroků a úroků z prodlení za předcházející období jako nedůvodný zamítnut, neboť smluvní úroky nebyly platně sjednány, v případě požadovaných úroků z prodlení byly tyto kapitalizovány za období, v němž ještě neexistovalo prodlení žalované.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., účastníci měli s ohledem na veškeré žalované příslušenství úspěch přibližně rovnocenný, žádný z nich proto nemá na náhradu nákladů řízení právo.Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce , částka, dle položky č. 2 bod 2 ve spojení s položkou č. 1 bod 1b) Sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce , částka, odpovídající návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl oproti návrhu „klasickému“, který má být zpoplatněn částkou , částka, , činí , částka, .