4 C 72/2025-100 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 187 173,80 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě byl žalované poskytnut úvěrový rámec 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,93 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 85 000 Kč, řádně ji však nesplácela, splatila pouze částku 44 498 Kč. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě celého úvěrového dluhu. Dlužná částka nyní představuje jistinu ve výši 77 063,10 Kč, poplatek za pojištění v částce 142,19 Kč, náklady vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč.2. Dále žalobkyně uvedla, že uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě byl žalované poskytnut úvěrový rámec 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. V průběhu úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 180 000 Kč, řádně ji však nesplácela, splatila pouze částku 129 016,35 Kč. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě celého úvěrového dluhu. Dlužná částka nyní představuje jistinu ve výši 105 012,51 Kč, poplatky v částce 156 Kč, náklady vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč.3. Soud žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, , proti němuž si žalovaná podala včasný odpor. Uvedla, že žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované, která zde nebyla v době uzavření úvěrových smluv dána a tato skutečnost činí obě smlouvy absolutně neplatné. Žalovaná odkázala na soudní judikaturu k této problematice.4. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč, úvěrový rámec byl později navýšen na částku 120 000 Kč (viz. dodatek čl. 78), který se žalovaná zavázala splácet společně s úrokovým navýšením 26,28 % ročně v pravidelných minimálních měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Účastníci sjednali smluvní pokutu 500 Kč za prodlení s úhradou měsíční splátky. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 117 870,09 Kč. Žalobkyně žalovanou o úhradu úvěrového dluhu upomínala dopisem ze dne 31. 10. 2024.5. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, včetně dodatku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet společně s úrokovým navýšením 25,90 % ročně v pravidelných minimálních měsíčních splátkách ve výši 2,928 % z úvěrového rámce, tj. částkou 2 342 Kč. Účastníci sjednali smluvní pokutu 500 Kč za prodlení s úhradou měsíční splátky. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 87 004,74 Kč. Žalobkyně žalovanou o úhradu úvěrového dluhu upomínala dopisem ze dne 31. 10. 2024.6. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda a jakým způsobem byla ze strany žalobkyně jako poskytovatelky úvěrů zkoumána a posuzována úvěruschopnost žalované, aby tak vyhověla požadavkům § 86 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o úvěrovou smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, , žalobkyně předložila soudu Potvrzení o provedení ověření bonity klienta (čl. 33), v němž je uveden příjem žalované ve výši 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 28 000 Kč a měsíční výdaje 12 500 Kč, z této listiny však nevyplývá ničeho o tom, jak k těmto informacím dospěla, vysoce pravděpodobně vycházela z informací samotné žalované (viz. obrat měsíční výdaje domácnosti „uvedené v žádosti“). Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39 součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Ve spise na čl. 28-30 se nachází výstup z dlužnického registru (není zřejmé kterého), dle něhož žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy ze dne , datum, celkem 6 úvěrových produktů, z toho celkem , hodnota, splátkové s výší měsíčních splátek 3 034 Kč (zde zbývalo uhradit 93 splátek), 2 930 Kč (zde zbývalo uhradit 86 splátek), 1 363 Kč (zde zbývalo uhradit 46 splátek) a 2 035 Kč (zde zbývalo uhradit 61 splátek), celkem tedy žalovaná měla splácet na jiné úvěrové závazky měsíčně 9 362 Kč. K tomu dále měla poskytnutý kartový úvěr, na němž dlužila částku 6 805 Kč. Pokud bychom vycházeli z informací poskytnutých žalovanou o jejím měsíčním příjmu celkem 22 200 Kč a výdajích 12 500 Kč, pak bychom museli dospět k závěru, že výdaje včetně úvěrových splátek (celkem 21 862 Kč) jsou téměř shodné s příjmy žalované a poskytnutí dalšího úvěru (ať již v jakékoli výši) tak jednoznačně vylučují.7. V případě pozdější úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, v potvrzení o provedení ověření bonity klienta (čl. 48) je uveden příjem žalované ve výši 28 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 36 000 Kč a měsíční výdaje 12 000 Kč. V tomto případě si již žalobkyně před uzavřením smlouvy obstarala výpis z běžného a z kartového účtu žalované za období od , datum, do , datum, (čl. 79-88), z nějž však plyne, že výdaje žalované za dané období převyšují její příjmy. Dále z výpisu z dlužnického registru (čl. 42) bylo zjištěno, že v době uzavření této smlouvy měla žalovaná 3 aktivní splátkové úvěrové produkty s výší měsíčních splátek 2 035 Kč (zde zbývalo uhradit 36 splátek), 6 735 Kč (zde zbývalo uhradit 114 splátek) a 5 002 Kč (zde zbývalo uhradit 120 splátek), celkem tedy žalovaná měla splácet na jiné úvěrové závazky měsíčně ve výši 13 772 Kč. K tomu dále měla poskytnutý kartový úvěr, na němž dlužila částku 18 558 Kč. Pokud bychom vycházeli z měsíčního příjmu žalované v této době ve výši cca 28 000 Kč (k němu lze dle výpisu z jejího účtu skutečně dojít) a výdajích 12 000 Kč (?), pak příjmy jsou pouze o cca 2 000 Kč vyšší než výdaje, což opět rozhodně nesvědčí o úvěruschopnosti žalované.8. Pokud se žalobkyně v případě obou smluv spoléhala na blíže nespecifikovaný „příjem ostatních členů domácnosti“ v částce 28 000 Kč (36 000 Kč), pak takové spoléhání bez současného ověření takové skutečnosti, kdy současně žalovaná byla již rozsáhle úvěrově zadlužena, je porušením povinnosti dostatečné obezřetnosti a porušením zákonné povinnosti vyloučení důvodné pochybnosti o schopnosti splácet úvěr (§ 86 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně ani na výzvu soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., danou jí u jednání dne , datum, , nedoložila, jakým konkrétním způsobem relevantně zjišťovala příjmy a výdaje žalované (zejména v případě prvé smlouvy, kde nebyl doložen ani výpis z účtu žalované), a především pak i příjmy členů její domácnosti (v případě obou smluv), s nimiž při posuzování úvěruschopnosti žalované evidentně počítala. Ze všech shora uvedených důvodů soud konstatoval neplatnost obou úvěrových smluv dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.9. Pokud jde o smlouvu č. , hodnota, , mezi účastníky bylo v tomto řízení nesporné, že žalovaná na podkladě této celkem načerpala částku 180 000 Kč a na tento závazek splatila částku 129 016,35 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy soud uzavřel, že částka poskytnutá žalobkyní žalované ve výši 180 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě žalovaná na pohledávku již zaplatila částku 129 016,35 Kč, zbývá jí tedy doplatit částku 50 983,65 Kč, kterou jí uložil zaplatit společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši požadované žalobkyní od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis žalobkyně ze dne 9. 10. 2024, který dle předloženého podacího lístku žalobkyně odeslala dne 10. 10. 2024 a poskytla ve výzvě žalované lhůtu 14 dnů od sepisu výzvy, tj. do 23. 10. 2024. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne 15. 10. 2024 a s ohledem na poskytnutou lhůtu se žalovaná ocitla v prodlení dnem 24.10.2024, od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení na podkladě § 1970 obč. zákoníku ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb..10. Pokud jde o smlouvu č. , hodnota, , mezi účastníky bylo v tomto řízení nesporné, že žalovaná na podkladě této celkem načerpala částku 85 000 Kč a na tento závazek splatila částku 44 498 Kč, zbývá jí tedy doplatit částku 40 502 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z., které jí soud uložil zaplatit s