4 C 99/2025-43 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 54 122,75 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 68 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem a poplatky v částce 78 407 Kč splatit ve 24 měsíčních splátkách po 6 101 Kč. Dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud na pohledávku částku 46 893 Kč.K ústnímu jednání dne , datum, se účastníci nedostavili, žalobkyně měla předvolání doručeno dne 23. 4. 2025, žalovaný měl předvolání se žalobou doručeny fikcí dne 5. 5. 2025. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků § 101 odst. 3 o.s.ř..Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností , právnická osoba, ze dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2024. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 68 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úroky a poplatky v celkové výši 75 311 Kč a pojistným v částce 3 096 Kč, celkem tedy zaplatit částku 146 407 Kč. Z tvrzení žalobkyně i z tabulky umoření (č.l. 15) je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku celkem částku 46 893 Kč. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne 29. 7. 2024.Soud se předně zabýval listinou označenou jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že toto právní jednání je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) částku 68 000 Kč a zavázal se zaplatit věřiteli úrok a poplatky v celkové částce 75 311 Kč (bez pojistného). Soud pokládá za naprosto neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří 110 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor Krajského soudu v Plzni na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši 68 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku již zaplatil částku 46 893 Kč, zbývá mu tedy doplatit částku 21 107 Kč, jak žalobkyně správně požaduje. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 107 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši požadované žalobkyní, ale až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne 29.4.2024, který dle předloženého podacího lístku věřitel odeslal dne 30.5.2024 a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne 4.6.2024 a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem 15.6.2024, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše k touto dni činila 14,75 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o.z.). Za výzvu k plnění soud pokládá oznámení o postoupení pohledávky, žádná dřívější soudu doložena nebyla. Věřitel v tomto dopise poskytl žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu, až po jejím uplynutí, tj. 15. 6. 2024, mohlo tedy nastat prodlení žalovaného.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Převážný procesní úspěch ve věci měl žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce 541 Kč dle položky č. 2 bod 2 ve spojení s položkou č. 1 bod 1b) Sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce 2 166 Kč z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl oproti poplatku z „klasického“ návrhu činí 541 Kč.