5 C 256/2024-49 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Konstatovala, že její právní předchůdce , právnická osoba, , uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru , Anonymizováno, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek vždy k 21. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka činila , částka, . Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal platit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , tedy celkem měl uhradit , částka, . Žalovaný o půjčku zažádal on-line na internetových stránkách , Anonymizováno, Na základě této smlouvy mu byla poskytnuta jistina ve výši , částka, na účet, z něhož dříve byla odeslána verifikační platba. Dne , datum, uzavřel žalovaný se , právnická osoba, , druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem shora uvedené smlouvy. Na základě dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila , částka, , kterou se žalovaný zavázal uhradit formou 36 pravidelných měsíčních splátek, vždy k 21. dni příslušného měsíce. Celková měsíční částka činila , částka, . Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , tedy celkem , částka, , a to nejpozději ke dni , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané měsíční splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní byla uzavřena rámcová smlouva a postoupení pohledávek ve znění dodatků, kdy pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni , datum, . Celková hodnota pohledávky činila , částka, a byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši , částka, , nesplaceným úrokem ve výši , částka, , smluvní pokutou ve výši , částka, a neuhrazenou paušální náhradou nákladů za upomínku ve výši , částka, . Kapitalizovaný úrok ve výši , částka, je tvořen nesplaceným úrokem ve výši , částka, a neuhrazenou paušální náhradou nákladů upomínání ve výši , částka, . Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, byl kapitalizován za období , datum, do , datum, z částky , částka, . Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. , adresa, Kč tvoří smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za období , datum, do , datum, .2. Žalobkyně k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne , datum, č. j. 5 C 256/2024–39 doplnila svá tvrzení. Uvedla, že nedisponuje platební historií, má k dispozici pouze informace o celkové úhradě ve výši , částka, . Původní věřitel první dva upomínací dopisy zaslal dlužníku prostřednictvím , právnická osoba, obyčejným psaním, proto byl podací arch žalobkyni postoupen pouze ke třetí upomínce – výzvě k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, .3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena do datové schránky dne , datum, . Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu, potvrzení o provedené transakci, jakož i prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že původní věřitel – , právnická osoba, , uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V daném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, , který byl dán dne , datum, k poštovní přepravě. Uvedené bylo podloženo podací archem a obsahem oznámení.5. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru datované , datum, číslo , hodnota, bylo prokázáno, že v ní jako věřitel vystupoval právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaný jako klient. Uvedenou smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout jistinu úvěru žalovanému ve výši , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku hradit v pravidelných 36měsíčních splátkách po , částka, , při sjednané úrokové sazbě 61,30 %, při výši RPSN 81,80 %. Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , tedy totožného čísla jako shora uvedená úvěrová smlouva, bylo zjištěno, že tato byla datována , datum, , vystupují v ní jako věřitel a klient stejné strany jako v první úvěrové smlouvě. Částka jistiny úvěru činila , částka, , úroková sazba činila 56,27 %, celková výše spotřebitelského úvěru pak částku , částka, , jež měla být uhrazena v 36měsíčních splátkách po , částka, , když rozpis jednotlivých 36 splátek s datem splatnosti, částkou jistiny a úroku byl součástí uvedené úvěrové smlouvy. Žalovaný tak na úrocích z poskytnuté částky měl zaplatit , částka, , tedy částku představující 106,82 % poskytnuté jistiny. Z předloženého výpisu z účtu bylo prokázáno, že dne , datum, byla poukázána částka , částka, a dne , datum, částka , částka, na účet shodného čísla, to je čísla , č. účtu, , z něhož byla poukázána na účet právního předchůdce žalobkyně částka ve výši , částka, . Žalovaný ostatně nesporoval, že uvedené částky , částka, a , částka, na účet obdržel. Žalobkyně potvrdila, že žalovaný z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy uhradil , částka, , když platební historií k těmto platbám nedisponuje.6. Soud považuje smlouvu o úvěru uzavřenou dne , datum, ve znění dodatku datovaného , datum, za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem, je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 56,27 %. Ze smlouvy o úvěru, v rozpisu jednotlivých plateb, je zřejmé, že žalovaný na úrocích měl zaplatit , částka, , což je částka představující 106,82 % poskytnuté jistiny. Takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, smlouvu s takovýmto úrokem pak jako smlouvu absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z obecně známých průměrných úrokových sazeb a měl na zřeteli též rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. 25 Co 127/2018 - 76 či ze dne , datum, č. j. 25 Co 86/2019 - 17.7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání soud posoudil poskytnuté plnění jako plnění bez právního důvodu. V tomto směru vycházel z výpisu z účtu, když z těchto listin vzal za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka , částka, a , částka,