5 C 70/2025-53 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Karlových Varech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 19 926 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 514,34 Kč z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, a dále tento požadovala od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, , právnická osoba, , uzavřel s žalovaným , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytl žalovanému hotovost ve výši 30 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Zároveň se žalovaný zavázal 30 000 Kč včetně kapitalizovaného úroku ve výši 33 697 Kč, odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 063 Kč uhradit ve 24měsíčních splátkách po 2 970 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však uhradil toliko 10 074 Kč. Žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení se domáhala částky 19 926 Kč. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 032 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 173,51 Kč z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, a dále tento požadovala z jistiny od , datum, do zaplacení v zákonné výši. Konstatovala, že její právní předchůdce, , právnická osoba, , uzavřel s žalovaným , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž žalovaný obdržel v den podpisu smlouvy hotovost ve výši 49 000 Kč a zavázal se tuto uhradit společně s kapitalizovaným úrokem 48 634 Kč, odměnou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 9 511 Kč a za zpracování ve výši 1 500 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 4 656 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však uhradil toliko 26 968 Kč. Žalobkyně se domáhala z titulu bezdůvodného obohacení zaplacení 22 032 Kč. Shora uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož data.2. Okresní soud v Karlových Varech svým usnesením ze dne , datum, vyslovil svoji místní nepříslušnost, když po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech.3. Okresní soud v Klatovech ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba mu byla doručena dne , datum, a předvolání k jednání dne , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když u nich byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovaným. Uvedená společnost dopisem ze dne , datum, informovala žalovaného o postoupení obou pohledávek na žalobkyni.5. Soud provedl důkazní řízení, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.6. Z předložené žádosti o spotřebitelský úvěr a smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vzal za prokázané, že k žádosti žalovaného byla uzavřena dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným smlouva úvěrová, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši 30 000 Kč. Žalovaný stvrdil převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázala se 30 000 Kč včetně úroku ve výši 33 697 Kč, částky představující zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 463 Kč a 3 600 Kč uhradit v měsíčních splátkách po 2 970 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a k ní se vztahující žádosti o úvěr vzal soud dále za prokázané, že ta byla uzavřena dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši 49 000 Kč, převzetí této částky žalovaný stvrdil svým podpisem. Zavázal se 39 000 Kč včetně úroku ve výši 48 634 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 631 Kč a 5 880 Kč a částky za zpracování ve výši 1 500 Kč uhradit v měsíčních splátkách po 4 656 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období.7. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou neplatná právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěné, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvy o půjčce a o okolnostech sjednání těchto smluv žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smluv nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje daná jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. z toho důvodu, že v obou smlouvách byly sjednány vysoké úroky a další poplatky, které v součtu přesahují částku žalovanému poskytnutou. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z těchto transakcí. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Žalobkyně vědoma si této skutečnosti požadovala proto z titulu bezdůvodného obohacení po žalovaném úhrady jen rozdílů mezi částkami poskytnutými a žalovaným dosud zaplacenými.8. Soud vztah účastníků posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a §2993 o. z. Žalovaný v prvém případě zaplatil z poskytnutých 30 000 Kč 10 074 Kč, zbývá proto doplatit 19 926 Kč. V druhém případě obdržel 49 000 Kč a zaplatil 26 968 Kč, zbývá doplatit 22 032 Kč. Soud proto žalobě vyhověl tak jak z výroků rozsudku pod body I., III. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se žalovanému dostalo dopisem z , datum, , který byl dán k poštovní přepravě dne , datum, , jak doloženo podacím archem, a dle § 573 o. z. se dostal do dispoziční sféry adresáta dne , datum, . Dle něj měl žalovaný plnit do 10 dnů od doručení, tedy do , datum, , pokud tak neučinil dnem , datum, se ocitl v prodlení dle § 1968, § 1971 o. z. a je povinen hradit úrok z prodlení, jehož výše činila ke dni prodlení 12,75 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., nikoli žalobkyní požadovaných 14,75 %. Soud proto přiznal od uvedeného data úrok z prodlení zákonný, když co do zbytku žalobu zamítl, jak z výroků roz