7 C 250/2025-51 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , domáhal po žalované zaplacení částky 49 542 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se krom dlužné jistiny zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala, že zaplatí úrok ve výši 761 Kč, který byl sjednán v této pevné výši. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 888 Kč. Poslední splátka, kterou žalovaná zaplatila byla dne , datum, ve výši 1 000 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne , datum, , s účinností od , datum, , kdy toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 30 388 Kč s příslušenstvím, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 12 791,85 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 567,63 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5 775 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 632,09 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 121,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 1 241,40 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od , datum, do zaplacení ve výši 2 431,63 Kč.2. Dále žalobce uvedl k uplatněnému právu, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se krom dlužné jistiny zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 370 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 795 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 340 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala, že zaplatí úrok ve výši 659 Kč, který byl sjednán v této pevné výši. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 165 Kč. Poslední splátka, kterou žalovaná zaplatila byla dne , datum, ve výši 2 000 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne , datum, , s účinností od , datum, , kdy toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 19 154 Kč s příslušenstvím, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 7 172,63 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 229,05 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 185 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 897,32 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 170 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 793,21 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od , datum, do zaplacení ve výši 1 536,48 Kč.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti. Krom jistiny se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč a úrok v pevné výši 761 Kč. Žalovaná byla povinna svůj dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, tedy celkem byla povinna zaplatit částku ve výši 27 888 Kč.5. Z předložené platební bilance ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 5 000 Kč, a to ve třech splátkách. Poslední splátku uhradila dne , datum, .6. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti. Krom jistiny se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 370 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 795 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 340 Kč a úrok ve výši 659 Kč. Žalovaná byla povinna svůj dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 726 Kč, tedy celkem byla povinna zaplatit částku ve výši 24 164 Kč.7. Z předložené platební bilance ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 13 350 Kč v 8 splátkách, přičemž poslední splátku uhradila dne , datum, .8. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce dopisem ze dne 2. 4. 2025.9. Pohledávky právního předchůdce, mimo jiné i za žalovanou, byly na žalobce postoupeny smlouvou ze dne , datum, , jak bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, ze seznamu pohledávek, coby přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne , datum, .10. Žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 17. 7. 2025, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a podacího lístku.11. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 104 a násl zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy pohledávky právního předchůdce byly smlouvou ze dne , datum, postoupeny žalobci. Tyto smlouvy o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatné, a to z následujících důvodů.12. V případě smlouvy č. , hodnota, obdržela žalovaná peněžitou částku ve výši 15 000 Kč, kdy se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce krom dlužné jistiny také úrok ve výši 761 Kč, ale hlavně v součtu poplatky v celkové výši 12 888 Kč. Žalovaná tak ve 14 měsíčních splátkách měla zaplatit 186 % poskytnuté částky. Úrok ve výši 761 Kč jistě není důvodem pro prohlášení smlouvy za neplatnou, ale jelikož žalovaná byla povinna zaplatit zmíněné poplatky, kdy není jasné, za co je vlastně poskytovatel úvěru účtuje, jsou nesrozumitelné, neurčité, a tedy neplatné, je nutno vnímat tyto poplatky fakticky jako tzv. skrytý úrok. Soud tak shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o.z. Nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují také ustanovení § 1810 a násl. o.z. na ochranu spotřebitele, kdy v tomto případě se, co se úroku a poplatku týče, jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018).13. V případě smlouvy č. , hodnota, obdržela žalovaná peněžitou částku ve výši 13 000 Kč, kdy ve 14 měsíčních splátkách měla zaplatit částku ve výši 24 165 Kč, kdy krom jistiny úvěru měla zaplatit na dle smlouvy tzv. nákladech spotřebitelského úvěru částku ve výši 11 164 Kč. Celkem měla zaplatit částku představující rovněž 186 % poskytnutého plnění. Ze stejných důvodů jako smlouvu č. , hodnota, , neboť se jedná o velmi podobné, ba dokonce až identické případy, soud shledal neplatnou i smlouvu č. , hodnota, .14. Nárok žalobce je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z, neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalovaná byla v průběhu celého řízení zcela nečinná, nijak na výzvy soudu nereagovala, k žalobě se nevyjádřila, ničeho netvrdila, ani neprokázala, na jednání se nedostavila bez řádné omluvy. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, na svůj dluh plnila částkou 5 000 Kč. Nárok žalobce představuje tedy rozdíl mezi plněními, tedy částku ve výši 10 000 Kč. V tomto rozsahu tak bylo žalobě vyhověno, včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Ve zbývajícím rozsahu tak soud žalobu výrokem II. zamítl.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě úspěch žalované převýšil úspěch žalobce, nicméně žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.17. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, soud uložil povinnost žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplat