7 C 274/2025-42 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , domáhal po žalované zaplacení částky 30 288 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se krom dlužné jistiny zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala, že zaplatí úrok ve výši 761 Kč, který byl sjednán v této pevné výši. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 888 Kč. Poslední splátka, kterou žalovaná zaplatila byla dne , datum, ve výši 1 200 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne , datum, , kdy toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti. Krom jistiny se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v celkové výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, a dále inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč. Žalovaná byla povinna svůj dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, tedy poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, .5. Z platební bilance předložené žalobcem bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 5 100 Kč, a to ve 4 splátkách. Jednalo se o splátky ze dnů , datum, ve výši 2 000 Kč, , datum, ve výši 900 Kč, , datum, ve výši 1 000 Kč, , datum, ve výši 1 200 Kč.6. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce dopisem ze dne , datum, .7. Pohledávka právního předchůdce, mimo jiné i za žalovanou, byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne , datum, , jak bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, ze seznamu pohledávek, coby přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne , datum, .8. Žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 17. 7. 2025, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a podacího lístku.9. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 104 a násl zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy pohledávka právního předchůdce byla smlouvou ze dne , datum, postoupena žalobci. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.10. Žalovaná obdržela peněžitou částku ve výši 15 000 Kč, kdy se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce krom dlužné jistiny také úrok ve výši 761 Kč, ale hlavně v součtu poplatky v celkové výši 12 888 Kč. Žalovaná tak ve 14 měsíčních splátkách měla zaplatit 186 % poskytnuté částky. Úrok ve výši 761 Kč jistě není důvodem pro prohlášení smlouvy za neplatnou, ale jelikož žalovaná byla povinna zaplatit zmíněné poplatky, kdy není jasné, za co je vlastně poskytovatel úvěru účtuje, jsou tedy nesrozumitelné, neurčité, a tedy neplatné, kdy tyto poplatky fakticky představují tzv. skrytý úrok. Soud tak shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o.z. Nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují také ustanovení § 1810 a násl. o.z. na ochranu spotřebitele, kdy v tomto případě se, co se úroku a poplatku týče, jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nebo sp. zn. , Anonymizováno, ).11. Nárok žalobce je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z., neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, na svůj dluh plnila částkou 5 100 Kč. Nárok žalobce představuje tedy rozdíl mezi plněními, tedy částku ve výši 9 900 Kč. V tomto rozsahu tak bylo žalobě vyhověno, včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Ve zbývajícím rozsahu tak soud žalobu výrokem II. zamítl.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř., podle něhož Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě úspěch žalované převýšil úspěch žalobce, nicméně žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.14. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, soud uložil povinnost žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 325 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.15. V případě splnění povinností rozsudkem uložených, postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.