CS · EN DE FR brzy

7 C 280/2024-73 — Okresní soud v Klatovech

ECLI: ECLI:CZ:OSKT:2025:7.C.280.2024.1
Datum: 2025-03-14
Předmět: zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["bezdůvodné obohacení""uznání dluhu""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 25 000 Kč. V návrhu uvedla, že žalovaná dne , datum, uzavřela s původním věřitelem, společností , právnická osoba, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kdy na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měla žalovaná splatit ve 13 splátkách. Poslední splátka byla splatná dne , datum, . Nesplacenou pohledávku za žalovanou následně nabyla společnost , právnická osoba, , která pohledávku postoupila společnosti , právnická osoba, a ta ji následně smlouvou ze dne , datum, postoupila žalobkyni. Ta se návrhem domáhá vůči žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 25,8 % ročně od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemně dne , datum, . Ve svém dopise uvedla, že dluh uznává, nicméně soud by měl přihlédnout k tomu, že je to již skoro 10 let a úroky dosáhly velké částky, což není její vina, neboť ona se snažila splácet. Měnily se však společnosti, které si přeprodávaly nároky a ona se v tom ztrácela. Na předžalobní výzvu žalobkyně měla reagovat žádostí o splátkový kalendář, na což jí však nemělo být odpovězeno. Uvedla dále, že je jí , Anonymizováno, let, je nemajetná a bydlí v malém bytě. Požádala, aby nemusela platit úroky a zbytek by uhradila ve splátkách.3. Žalovaná následně požádala o ustanovení zástupce pro toto řízení, čemuž soud vyhověl a žalované v souladu s ust. § 30 odst. 1 o. s. ř. ustanovil advokáta, , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že nárok je již promlčen a uplatňuje tedy námitku promlčení. Uvedl dále, že předloží přehled splátek zaplacených žalovanou a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.4. Podáním ze dne , datum, žalobkyně nárok částečně omezila o částku ve výši , částka, s tím, že žalovaná nárok částečně uhradila. V tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno postupem podle ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř.5. V podání ze dne , datum, žalovaná prostřednictvím ustanoveného zástupce specifikovala dříve provedené úhrady na dluh, k čemuž předložila rovněž i poštovní poukázky typu A. Podle těchto dokladů žalovaná uhradila v době od , datum, do , datum, celkem , částka, .6. Soudem bylo ve věci nařízeno jednání, a to na den , datum, , z něhož se žalobkyně a její právní zástupce omluvili. K jednání se dostavila právní zástupkyně žalované v substituci za ustanoveného zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, .7. K žalovanou vznesené námitce promlčení soud uvádí, že se ztotožnil s právním názorem žalobkyně, která uvedla, že pokud žalovaná pohledávku, byť částečně plnila, fakticky tím dluh vůči žalobkyni uznala (§ 2054 odst. 2 občanského zákoníku) a proto se právo promlčuje za 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Nárok žalované s ohledem na částečné úhrady tak promlčený není.8. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smluv o postoupení pohledávek a smlouvy o prodeji části závodu.9. Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako „Smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ a dospěl k závěru, že tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Dle smlouvy žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) částku 25 000 Kč a zavázala se zaplatit věřiteli poplatek v částce 17 250 Kč označený jako náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, celkem tedy 42 250 Kč. Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto v souhrnu tvoří téměř 70 % z půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši nákladů úvěru a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017-64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a celkovou neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.10. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalované ve výši 25 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor právního předchůdce žalobkyně, resp. žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně žalobkyni zaplatila dle předložených dokladů 20 892 Kč, přičemž žalobkyně před jednáním uvedla, že žalovaná uhradila dalších 2 000 Kč, proto lze uzavřít, že žalovaná na závazek uhradila 22 892 Kč a má tak povinnost k úhradě částky 2 108 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.11. Soud proto výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit uvedenou částku společně se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, nicméně až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne 26. 2. 2020, který dle podacího lístku věřitel odeslal dne 26. 2. 2020.12. Splatnost u výroku I byla určena dle § 160 odst. 1 in fine o.s.ř., kdy soud s ohledem na majetkové poměry povolil žalované dluh splatit v soudem určených splátkách.13. S ohledem na míru procesního úspěchu nepřiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů soudního řízení vůči žalované. Žalovaná, která měla ve věci podstatný procesní úspěch, byla v soudním řízení zastoupena ustanoveným advokátem , Jméno advokáta, . Ve vztahu mezi žalobkyní a samotnou žalovanou tak nevzniklo žádné z procesních stran právo na náhradu nákladů soudního řízení (výrok III.).14. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud výrokem IV. podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.15. Ve výroku pod bodem V. rozhodl soud o právním základu povinnosti žalobkyně uhradit státu náklady spojené se zastoupením žalované, které budou po skončení věci účtovány ustanoveným advokátem. Jejich výše a splatnost bude žalobkyni následně upravena samostatným usnesením.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.