7 C 304/2025-22 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se domáhal, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , po žalované zaplacení částky ve výši 10 544 Kč. K uplatňovanému právu uvedl, že mezi účastníky řízení byla uzavřená smlouva o úvěru dne , datum, č. , anonymizováno, . Žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 14 544 Kč, skládající se z jistiny ve výši 8 000 Kč, a souhrnného poplatku ve výši 6 544 Kč, a žalovaná se zavázala svůj dluh zaplatit. Žalovaná měla dluh splácet v týdenních splátkách po 243 Kč. Žalovaná tuto svou povinnost zcela nesplnila, když na svůj dluh zaplatila 4 000 Kč a dostala se do prodlení. Žalobce počítal prodlení žalované ode dne 15. 10. 2024 a od tohoto dne požadoval také zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 544 Kč do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně.2. Žalovaná na výzvy soudu nereagovala, k návrhu se nevyjádřila.3. Soudem bylo při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Žalobce soudu předložil listinu označenou jako „smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, “ ze dne , datum, , na základě které byla žalované vyplacena částka 8 000 Kč, a to hotovostním způsobem. Celková výše úvěru, tedy částka, kterou byla žalovaná povinna splatit byla 14 544 Kč, kdy zbývajících 6 544 Kč představuje úrok ve výši 1 584 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 560 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ve výši 70,89 % ročně.5. Z předložené evidenční karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná měla příjem ve výši , částka, ze zaměstnání, a její výdaje představovaly částku ve výši , částka, .6. Z předloženého splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na svůj dluh částku ve výši 4 000 Kč, a to ve čtyřech splátkách.7. Žalobce vyzval žalovanou ve smyslu § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné plnění, jak bylo zjištěno z kopie výzvy ze dne 18. 2. 2025 a podacího archu.8. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tuto smlouvu však soud shledává ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. jako neplatnou, a to z důvodu rozporu s dobrými mravy. Výše poplatků ve spojení s úrokem, kdy souhrn těchto položek dosahuje 81,8 % z dlužné jistiny, nastavuje tak významnou nerovnováhu vzájemně spjatých práv a povinností v závazkovém vztahu (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018), kdy v tomto případě je nutné posuzovat celé právní jednání, jeho jednotlivá ustanovení ve vzájemné souvislosti, a nelze považovat za neplatné pouze některé ujednání. K neplatnosti dle § 580 odst. 1 o. z. přihlíží soud i bez návrhu, neboť se jedná o neplatnost absolutní.9. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).10. Vzhledem k tomu, že žalovaná již plnila částku ve výši 4 000 Kč, a byla ji poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, výše bezdůvodného obohacení na straně žalované tak představuje rozdíl mezi poskytnutými plněními. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 000 Kč. Soud žalobě vyhověl rovněž co do rozsahu úroku z prodlení z dlužné částky, z dlužného bezdůvodného obohacení, který má svůj zákonný základ v ustanovení § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.11. Z výše zmíněných důvodů tak soud žalobu výrokem II. zčásti zamítl.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě úspěch žalované převýšil úspěch žalobce, přičemž žalovaná je ve věci nečinná, netvrdila ani neprokázala, že by jí nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.13. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, stanovil soud výrokem IV. povinnost žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.14. Při úvaze nad lhůtami ke splnění rozsudkem stanovených povinností postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.