7 C 323/2024-55 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobce vůči žalovanému domáhal vydání rozhodnutí, jímž by mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 51 765 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnil žalobce tím, že žalovaný uzavřel s jeho právním předchůdcem, obchodní společností , právnická osoba, , dne , datum, smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaný měl vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 26 320 Kč. Celkový dluh se žalovaný zavázal splácet v 24 měsíčních splátkách po 1 930 Kč s poslední splátkou dne , datum, . Dluh žalobce vyčíslil na 15 770 Kč za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, když na dluh žalovaný uhradil pouze 4 230 Kč. Dále žalobce požadoval k zaplacení částku 12 204 Kč jako neuhrazenou jistinu rovněž z titulu bezdůvodného obohacení, a to na základě neplatné smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , kdy žalovanému bylo právním předchůdcem žalobce vyplaceno 20 000 Kč, přičemž částečná úhrada činila 7 796 Kč. Jako poslední nárok žalobce uplatnil vydání bezdůvodného obohacení ve výši 23 791 Kč jako neuhrazenou jistinu rovněž z titulu bezdůvodného obohacení, a to na základě neplatné smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , kdy žalovanému bylo právním předchůdcem žalobce vyplaceno 35 000 Kč, přičemž částečná úhrada činila 11 209 Kč. Pohledávku za žalovaným nabyl žalobce od svého právního předchůdce smlouvou ze dne 21. 9. 2023. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno.2. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).3. Aktivní legitimace žalobce byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobcem ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně.4. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem celkem tři smluvní závazky, na základě nichž mu bylo vyplaceno celkem 75 000 Kč. Na tyto smluvní závazky měl žalovaný uhradit celkem 23 235 Kč.5. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, činil dluh žalovaného ke dni postoupení částku v celkové výši 200 079,01 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2024 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky ve výši 164 564,76 Kč do 13. 8. 2024.6. Žalobce, vědom si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnil nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou.7. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).8. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté celkové částky 75 000 bylo žalovaným zaplaceno 23 235 Kč. Žalovaný je proto žalobci povinen vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši 51 765 Kč. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit žalobci ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Právo na úroky z prodlení náleží žalobci ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Podle ust. § 2 tohoto nařízení platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobce po právu, proto je žalovanému uložena povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení v celkové výši 14 703,40 Kč (3 úkony po 3 180 Kč dle § 7 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč + 21 % DPH a 2 071 Kč za zaplacený soudní poplatek).10. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V projednávané věci měl žalobce plný procesní úspěch (k příslušenství se nepřihlíží), a proto povinnost doplatit soudní poplatek stíhá žalovaného.11. Soudem bylo ve věci při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.