7 C 54/2025-50 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobce vůči žalované domáhal vydání rozhodnutí, jímž by jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 35 900 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnil žalobce tím, že žalovaná uzavřela s jeho právním předchůdcem, obchodní společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 49 000 Kč. Žalovaná měla vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 103 687 Kč. Celkový dluh se žalovaná zavázala splácet v 24měsíčních splátkách po 4 321 Kč s poslední splátkou dne 12. 10. 2023. Dluh žalobce vyčíslil na 35 900 Kč za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, když na dluh žalovaná uhradila pouze 13 100 Kč. Pohledávku za žalovanou nabyl žalobce od svého právního předchůdce smlouvou ze dne , datum, . Postoupení bylo žalované písemně oznámeno.2. Soudem byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit, a proto jej soud zrušil.3. Soudem bylo následně ve věci při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Aktivní legitimace žalobce byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobcem ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalované měl být poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč. Na tento závazek měla žalovaná uhradit celkem 103 687 Kč.7. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, činil dluh žalované ke dni postoupení částku v celkové výši 129 284,37 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2024 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky ve výši 107 174,98 Kč do 13. 8. 2024.8. Žalobce, vědom si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnil nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou.9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).10. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je na místě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté celkové částky 49 000 bylo žalovanou zaplaceno 13 100 Kč. Žalovaná je proto žalobci povinna vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši 35 900 Kč. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku uhradit žalobci ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Právo na úroky z prodlení náleží žalobci ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Podle ust. § 2 tohoto nařízení platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobce po právu, proto je žalované uložena povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení v celkové výši 3 614 Kč (3 úkony po 500 Kč, Anonymizováno, dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 100 Kč + 21 % DPH a 1 436 Kč za zaplacený soudní poplatek).