ECLI: ECLI:CZ:OSKT:2025:7.C.73.2025.1 Datum: 2025-05-13 Předmět: zaplacení 64 389 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2321 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2325 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o nájmu dopravního prostředku""smlouva nájemní"]
O co šlo: zaplacení 64 389 Kč s příslušenstvím (["§ 2321 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2325 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce se návrhem ze dne , datum, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 64 389 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedl, že na základě Smlouvy o nájmu dopravního prostředku č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, , pronajal žalovanému vozidlo , Anonymizováno, , SPZ: , SPZ, , za předem sjednané měsíční nájemné ve výši 10 156 Kč, kdy nájezd kilometrů byl 15 000 km ročně. Žalovanému bylo nájemné vyúčtováno fakturami č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2024, splatnost dne 14. 8. 2024, na částku 10 156 Kč, č. , hodnota, ze dne 30. 8. 2024, splatnost dne 13. 9. 2024, na částku 10 156 Kč, č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2024 splatnost dne 13. 10. 2024, na částku 10 156 Kč a č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2024,, Anonymizováno, splatnost dne 15. 11. 2024, na částku 10 156 Kč. Žalovanému bylo dále po vrácení vozidla účtováno překročení maximálního sjednaného nájezdu o 6 500 km, když částka za překročení sjednaného nájezdu činí 3 Kč za 1 km (6 500 x 3) 19 500 Kč, poplatek za nadměrné znečistění vozidla ve výši 2 420 a poplatek za dotankování nádrže v částce 1 845 Kč, což bylo žalovanému vyúčtováno fakturou č. , hodnota, ze dne 22. 11. 2024, se splatností 2. 12. 2024, na částku 23 765 Kč. Celkem tedy žalovaný dluží žalobci částku ve výši 64 389 Kč, kdy tuto částku žalobci nezaplatil ani po předžalobní výzvě.2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit, proto jej soud zrušil.3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval.4. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému k užívání osobní vozidlo zn. , Anonymizováno, za nájemné ve výši 10 156 Kč měsíčně vč. DPH na dobu 24 měsíců. K předání vozidla žalované došlo dle předávacího protokolu dne , datum, . V rámci smlouvy byl sjednán maximální roční nájezd 15 000 km, když tento limit žalovaný překročil o 6 500 km, což dle příslušného sazebníku činí 19 500 Kč. Žalovanému byl rovněž vyúčtován poplatek za nadměrné znečištění vozidla ve výši 2 420 Kč poplatek za dotankování nádrže ve výši 1 845 Kč. Dluh v celkové výši 64 839 Kč žalovaný neuhradil ani po předžalobní výzvě.6. Podle ust. § 2321 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle ust. § 2325 odst. 1 občanského zákoníku platí, že nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.8. Po provedeném dokazování soud shledal žalobu důvodnou a nárok žalobce za prokázaný. Nárok žalobce vyplývá ze sjednané smlouvy o nájmu dopravního prostředku dle § 2321 a násl. o.z. a z ust. § 2325 odst. 1. Pakliže žalovaný nehradil sjednané nájemné za užívání vozidla byla mu tato povinnost uložena rozhodnutím soudu. Rovněž mu bylo uloženo zaplatit žalobci náklady spojené s vrácením vozidla do původního stavu a dále sjednané částky za překročení maximálního ročního nájezdu a za dotankování nádrže. Pakliže žalovaný neprokázal a ani netvrdil, když k návrhu se nevyjádřil, že je nárok žalobce neoprávněný, nebo že tento zanikl zaplacením, nezbylo soudu jinak než návrhu v plném rozsahu vyhovět.9. Soud proto uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné částky ve výši 64 839 Kč společně se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb..10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal soud žalobci na nákladech soudního řízení částku ve výši 15 039 Kč za 2,5 úkonu právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb., v platném znění, po 3 700 Kč, 2x režijní paušál po 300 KčDPH dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu a soudní poplatek ve výši 2 576 Kč.