8 C 33/2025-51 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost vyklidit byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. V návrhu žalobce uvedl, že je vlastníkem mj. objektu bydlení č. p. 306 v Roubalově ulici v Chudenicích, který je nemovitostí ve sledovaném režimu, postavenou se státní podporou, v němž se nachází i předmětný byt č. , hodnota, , jehož nájemcem byla na základě smlouvy o nájmu, ve znění pozdějších dodatků, jimiž byla platnost nájemního vztahu prodlužována, a to až do , datum, , žalovaná, která se s žalobcem nedohodla na podmínkách prodloužení nájemního vztahu k tomuto bytu a právní důvod jeho užívání tedy skončil k datu , datum, . Od , datum, tak žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu. Žalobce je tedy nucen se jako správce veřejného majetku, tj. jako subjekt spravující veřejný rozpočet, domáhat ochrany svého vlastnického práva a podat žalobní návrh na vyklizení bytu, neboť uplynula doba určitá, na kterou byl nájemní vztah sjednán. Žalovaná přitom v průběhu jeho trvání opakovaně porušila platební morálku ve vztahu k placení úhrad spojených s užíváním předmětného bytu.2. Žalovaná při jednání ve věci samé poukázala na existující antipatii mezi ní a žalobcem, čímž se spor mezi účastníky dostal podle ní do osobní roviny, když žalovaná se v minulosti domáhala vůči žalobci svých práv, která jí dle jejího názoru náleží, v důsledku čehož s ní žalobce neuzavřel novou nájemní smlouvu. Žalobce se tak snaží žalovanou znevýhodnit a jeho jednání tedy žalovaná shledává v rozporu s dobrými mravy. Žalobce dle mínění žalované jednal z pozice silnějšího a neuzavřel tak s ní novou nájemní smlouvu. Žalovaná přitom v této souvislosti zmínila svůj nedobrý zdravotní stav a sociální tíseň, v níž se má v současné době nacházet, když v předmětném bytě s ní mají žít i její děti.3. Informativním výpisem z katastru nemovitostí, vedeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, , bylo v řízení prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku st. parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 536 m2, jehož součástí je budova č. p. 306 (bytový dům) v , adresa, .4. Z písemné nájemní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem na straně jedné a žalovanou jako nájemcem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalované platně vznikl nájemní vztah k bytu č. , hodnota, o velikosti 2 + KK s příslušenstvím o celkové výměře 56,17 m2, nacházejícímu se v prvním nadzemním podlaží obytné části domu č. p. 306 v , adresa, v Chudenicích, když tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, s tím, že se smluvní strany současně dohodly na podmínkách, za nichž se bude nájemní vztah po uplynutí sjednané určité doby nájmu obnovovat.5. Z písemného dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne , datum, , sjednaného totožnými smluvními subjekty dne , datum, , pak soud vzal za prokázané, že doba nájmu žalované k předmětnému bytu byla postupně prodlužována dalšími dodatky s tím, že posledním, tj. tímto 24. dodatkem, se účastníci dohodli na tom, že doba nájmu bytu se prodlužuje na dobu určitou od , datum, do , datum, .6. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Provedenými listinnými důkazy bylo v řízení prokázáno, že žalovaná se na základě účastníky uzavřené nájemní smlouvy stala nájemcem předmětného bytu, jehož pronajímatelem byl žalobce, když nájem byl touto smlouvou sjednán na dobu určitou, přičemž následně uzavíranými dodatky k této smlouvě o nájmu byla doba trvání nájemního vztahu postupně dále prodlužována, a to naposledy do dne , datum, . K prodloužení trvání nájemního vztahu žalované k tomuto bytu i na další období, tzn. fakticky k podpisu celkem již 25. dodatku nájemní smlouvy či k uzavření nové nájemní smlouvy, však již nedošlo, jelikož žalovaná odmítla na období od , datum, uzavřít se žalobcem novou nájemní smlouvu v jím předloženém znění, jak bylo v řízení rovněž prokázáno (viz elektronická komunikace ze dne , datum, a předžalobní výzva tehdejší právní zástupkyně žalované ze dne , datum, ). Z uvedeného důvodu proto nájemní vztah žalované k předmětnému bytu bez dalšího skončil uplynutím dohodnuté doby, tj. v daném případě dnem , datum, , když ke konkludentnímu obnovení nájmu bytu v daném případě nedošlo (§ 2285 o. z.). Skončením nájmu zaniklo právo nájemce byt dále užívat a povinnost pronajímatele toto užívání strpět. Žalovaná (a s ní případně i další osoby, které své užívací právo k bytu odvozovaly od jejího právního postavení nájemce) tudíž od následujícího dne, tzn. od , datum, , užívá tento byt do současné doby bez jakéhokoliv platného právního titulu. O tom, že ze strany žalobce již za dané situace dále nedojde k prodloužení nájemního vztahu, přitom byla před zahájením řízení u zdejšího soudu písemně vyrozuměna tehdejší právní zástupkyně žalované (viz elektronická komunikace s právním zástupcem žalobce ze dne , datum, ).8. Soud nesdílí názor žalované, pokud tato, aniž by to však blíže rozvedla, dovozuje, že neprodloužením doby trvání nájemního vztahu došlo ze strany žalobce k porušení dobrých mravů, když žalobce žádnou takovou právní povinnost neměl (a naopak žalovaná na prodloužení svého nájemního vztahu k bytu neměla žádný právní nárok). Žalovaná si byla dobře vědoma toho, že legálně může byt užívat pouze na základě platného právního titulu, když za tímto účelem ostatně v minulosti uzavřela se žalobcem celou řadu dodatků k nájemní smlouvě, jimiž byl nájemní vztah prodlužován, a to zásadně vždy na dobu určitou. Nic přitom žalované nebránilo v tom, aby akceptovala i nabídku žalobce na uzavření nové nájemní smlouvy na období od , datum, , přestože nesouhlasila s některými jejími ustanoveními (pokud je považovala za nezákonné, mohla např. v rámci případného budoucího sporu o plnění z nich vyplývající poukázat na jejich neplatnost apod.) a aby si tak zajistila i nadále platný užívací titul k bytu. Pakliže tak neučinila a naopak trvala na uzavření nájemní smlouvy v jí požadovaném znění a dokonce za tímto účelem adresovala žalobci prostřednictvím své zástupkyně předžalobní výzvu, musela důvodně očekávat (byla navíc v té době právně zastoupena) vznik pro ni nepříznivých důsledků, tzn. mj. i neochotu žalobce setrvat s ní dále ve smluvním vztahu. Žalovanou přitom ani její současná zhoršená pohyblivost po nedávno absolvovaném ortopedickém zákroku nemůže zásadním způsobem limitovat ve snaze zajistit si pro sebe a příp. i jiné osoby, pokud jsou tyto na ní závislé, jinou možnost bydlení. Žalovaná však od doby, kdy předmětný byt užívá bez právního důvodu, v tomto ohledu neučinila žádné příslušné kroky a de facto tak dlouhodobě žalobci brání v tom, aby jako vlastník mohl se svým majetkem nakládat podle svého uvážení.9. Z uvedených důvodů tedy soud shledal nárok žalobce na vyklizení předmětného bytu žalovanou, uplatněný tzv. reivindikační žalobou, jíž se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva vůči žalované, která do něho neoprávněně zasahuje, plně oprávněným, a proto bylo podanému návrhu vyhověno a žalované tak byla uložena povinnost vyklidit předmětný byt. Navržený účastnický výslech žalované soud pro jeho zjevnou nadbytečnost neprováděl. Pro splnění vyklizovací povinnosti byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 15 dnů od právní moci rozsudku.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce , částka, , sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na zahájení řízení a účast na jednání soudu) ve výši dané § 9 odst. 1, ve spojení s § 7 bodem 5., vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. v celkové výši , částka, (3 x , částka, ), ze 3 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši , částka, , tj. , částka, , neboť právní zástupce žalobce je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přiznal žalobci právo na náhradu jeho nutných nákladů i přesto, že žalované nebyla před podáním návrhu na zahájení řízení zaslána standardní výzva k plnění (§ 142a odst. 1 o. s. ř.), neboť tyto náklady byly jednoznačně vynaloženy účelně, jelikož s ohledem na výše zmíněný sled událostí, které předcházely neprodloužení doby trvání nájemního vztahu, bylo zřejmé, že žalovaná žalobou uplatněný nárok na vyklizení bytu neuzná a dobrovolně jej před případným zahájením soudního řízení nevyklidí. Smyslem předžalobní výzvy je totiž zamezit zbytečným sporům a vzniku s tím souvisejících nákladů, a to zejména v případech tzv. formulářových žalob. Za těchto okolností má soud v souladu s recentní judikaturou, která odmítá formalistický přístup k výkladu us