9 C 205/2025-42 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 80 571,64 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu v návrhu uvedla, že uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému dodávána uvedená komodita do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalobkyně vystavila žalovanému za odebranou elektřinu v odběrném místě a související služby fakturu č. , číslo, ze dne 27. 3. 2025, kterou žalobkyně vyúčtovala v souladu se smlouvou částku ve výši 60 210,64 Kč za období od 22. 10. 2024 do 24. 3. 2025. Na tento dluh žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalobkyně vystavila žalovanému za odebranou elektřinu v odběrném místě a související služby fakturu č. , číslo, ze dne 24. 10. 2024, kterou žalobkyně vyúčtovala v souladu se smlouvou částku ve výši 33 938,96 Kč za období od 3. 7. 2024 do 21. 10. 2024. Na tento dluh žalovaný uhradil dne 30. 11. 2024 částku ve výši 6 790,96 Kč a dne 23. 12. 2024 částku ve výši 6 787 Kč.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí číslo , hodnota, (doložené včetně informací před uzavřením smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a ceníku elektřiny) bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem dne , datum, . Předmětem uvedené smlouvy byla dodávka elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Za dodávku elektřiny v období od 22. 10. 2024 do 24. 3. 2025 vystavila žalobkyně mimořádnou fakturu, číslo daňového dokladu , Anonymizováno, , znějící na částku 60 210,64 Kč (po započtení částky 8 000 Kč, představující zálohy). Tato faktura byla splatná dne 10. 4. 2025. Žalobkyně rovněž vystavila za dodávku elektřiny v období od 3. 7. 2024 do 21. 10. 2024 řádnou fakturu, číslo daňového dokladu , Anonymizováno, , znějící na částku ve výši 33 938,96 Kč (po započtení částky 12 000 Kč, představující zálohy). Tato faktura byla splatná dne 7. 11. 2024. Na tuto fakturu dle tvrzení žalobkyně měl žalovaný uhradit dne 30. 11. 2024 částku ve výši 6 790,96 Kč, a dne 23. 12. 2024 částku ve výši 6 787 Kč. Žalobkyně tak proto za tuto fakturu požadovala částku rovnající se rozdílu částky vyúčtované a částek uhrazených, tedy částku ve výši 20 361 Kč.6. Z předložených předžalobních výzev ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne 4. 6. 2025 a z podacích lístků bylo zjištěno, že žalobkyně, leč neúspěšně, vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jediný důkaz o tom, že by na dlužné částce žalobkyni čehokoliv uhradil.7. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů uzavřena smlouva o dodávce elektřiny. Žalobkyně své povinnosti vyplývající z tohoto ustanovení splnila, žalovaný nikoliv, a ocitl se tak v prodlení se zaplacením předmětných faktur. Soud proto shledal žalobu důvodnou, a v plném rozsahu jí vyhověl, i pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní pak v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.9. Náklady řízení žalobkyně dle ustanovení § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 3 224 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 13 020 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 4 340 Kč za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 7 bod 5 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 450 Kč ve výši 1 350 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 3 017,70 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 20 611,70 Kč.10. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, a žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 805 Kč.11. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.