9 C 259/2025-43 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 66 692,71 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru dne , datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta peněžitá částka ve výši 48 000 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný se zavázal krom poskytnuté jistiny úvěru zaplatit také úrok ve výši 18 692,71 Kč, s tím, že celý úvěr měl být splacen dne 17. 3. 2025. Žalovaný však své povinnosti řádně a čas nesplnil, dluh nesplatil. Žalobkyně tak požadovala zaplacení jistiny úvěru ve výši 48 000 Kč, a dále zmíněný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 48 000 Kč, kterou žalovaný obdržel, jak bylo prokázáno z potvrzení o platbě a ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 24. 9. 2025 k dotazu soudu. Žalovaný se na základě této smlouvy zavázal zaplatit celkem částku ve výši 81 794,52 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách po 6 816,21 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni úrok ve výši 112 % ročně.5. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh plnil jednou splátkou ve výši 6 846,63 Kč dne 29. 11. 2024.6. Z listiny označené jako „oznámení o postoupení pohledávky“ včetně příslušné plné moci bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení své pohledávky vůči ní žalobkyni. Nebylo však prokázáno, kdy a jakým způsobem bylo toto oznámení doručeno žalovanému.7. Z listiny označené jako „Smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Součástí smlouvy bylo ujednání čl. 3.16 k uzavírání dílčích smluv, kdy konkrétně v článku 3.1 je uvedeno, že k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek, kdy právní předchůdkyně žalobkyně každý 5. den kalendářního měsíce, nebo den následující, je-li 5. den měsíce dnem pracovního klidu, zašle žalobkyni e-mailem datovou pásku, přičemž okamžikem doručení datové pásky žalobkyni je uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, uvedených v této pásce.8. Z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávek, kterým byly nahrazeny přílohy 1 a 2 původní smlouvy.9. Žalobkyně soudu předložila výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 16. 4. 2025 doručenou žalovanému. I přes výzvu, žalovaný ničeho dalšího neuhradil.10. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tuto smlouvu však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.11. Žalovaný obdržel peněžitou částku ve výši 48 000 Kč, kdy se zavázal ve 12 měsíčních splátkách zaplatit částku ve výši 81 794,52 Kč, tedy přibližně 170 % poskytnuté částky. Ve smyslu § 1813 odst. 1 se tak jedná o zneužívající ujednání. V tomto případě se jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018). Soud také shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o. z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o. z.12. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, je osobou povinnou podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., provozovat svou činnost s odbornou péčí, a s touto péčí i náležité spolehlivě a bez důvodných pochybností zjistit úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 a odst. 2 stejného zákona, a vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že by úvěruschopnost žalovaného byla jakkoliv posuzována, shledal soud i z tohoto důvodu smlouvu neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona, a to i bez návrhu.13. Na tomto základě soud dále posuzoval, zda žalobkyni náleží plnění z jiného právního titulu (bezdůvodného obohacení), však shledal, že nikoliv.14. Žalobkyně totiž neprokázala, že pohledávka její právní předchůdkyně (a je jedno zda z titulu platné úvěrové smlouvy, či z titulu bezdůvodného obohacení) za žalovaným skutečně byla žalobkyni platně postoupena (§ 1879 a násl. OZ). Tento závěr soud učinil vzhledem k tomu, že žalobkyní předložená smlouva o postoupení pohledávek je toliko smlouvou rámcovou, která postoupení dané pohledávky za žalovaným sama o sobě nikterak neprokazuje, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila dílčí smlouvu o postoupení dané pohledávky za žalovaným, jejíž uzavření rámcová smlouva o postoupení pohledávky předpokládá, jakož konečně i vzhledem k tomu, že ohledně oznámení o postoupení pohledávky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, které by v případě jeho doručení k rukám žalovaného k prokázání postoupení pohledávky postačovalo, ve skutečnosti žalovanému doručeno nebylo (toto nebylo jakýmkoliv způsobem prokázáno). Žalobkyně sice navrhla a soudu předložila listinu označenou jako oznámení o postoupení pohledávky včetně příslušné plné moci, když taková listina skutečně obsahuje jednání právní předchůdkyně žalobkyně, kterým je oznámení o postoupení pohledávky žalovaného. Ke smůle žalobkyně však nebyla tvrzeno a ani prokázáno, že taková listina skutečně byla dodána do sféry vlivu žalovaného, tedy nebylo prokázáno, kdy a jakým způsobem byla tato žalovanému doručena.15. Soud proto uzavírá, že žalobkyni nesvědčí aktivní legitimace v dané věci, pročež daná žaloby byla zamítnuta v celém rozsahu (výrok ad I.).16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla plně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady ve věci nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.17. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, stanovil soud ve výroku IV., že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 667 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.18. V případě splnění povinností postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.