ECLI: ECLI:CZ:OSKT:2025:9.C.302.2024.1 Datum: 2025-02-11 Předmět: zaplacení 1 076 636,31 Kč Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["zajištění závazku""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 1 076 636,31 Kč (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu, podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 075 438,31 Kč a částky 1 198 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 67 572,50 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 757,17 Kč, úrokem ve výši 7,49 % z částky 1 075 438,31 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 075 438,31 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že dne 2. 1. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, , ve znění dodatku ze dne , datum, , na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému hypoteční úvěr ve výši 1 200 000 Kč. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalovanému hypoteční úvěru za účelem rekonstrukce nemovitosti, vypořádání úvěru na investice do nemovitosti, a žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného příslušenství splatit. Úvěr byl poskytnut dne , datum, , načež byl žalovaný žalobkyní obeslán oznámením ze dne 14. 9. 2018, na jehož základě měl žalovaný provádět pravidelné měsíční anuitní splátky. Úvěr měl být splacen nejpozději do 30 let od první splátky po dočerpání úvěru. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 2,49 % ročně, platná do 19. 12. 2022, která byla změněna oznámením banky ze dne 8. 9. 2022 na 7,49 % ročně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného (na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů), na základě čehož dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, když nejstarší splátka, jež nebyla řádně a včas zaplacena, byla splatná ke dni 15. 12. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, a to výzvou ze dne , datum, a , datum, , po marném uplynutí lhůty pro splnění splatného dluhu byla žalovanému dne , datum, zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně následně žalovaného dopisem ze dne , datum, vyzvala k okamžitému splacení celého dluhu, čímž se i dosud nesplatná část dluhu stala zcela splatnou. Poslední částečnou úhradu splatného dluhu žalovaný provedl dne 30. 11. 2023. Výše splatného dluhu ke dni 16. 9. 2024 činila celkem 1 150 965,98 Kč, sestávající z jistiny ve výši 1 075 438,31 Kč, úroku ve výši 67 572,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 6 757,17 Kč a poplatků ve výši 1 198 Kč.2. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že žalovaný po dobu trvání úvěrového vztahu zaplatil celkem částku 124 561,69 Kč, k úhradě tedy zbývá částka ve výši 1 075 438,31 Kč. K příjmové situaci žalovaného v době poskytnutí úvěru žalovaný předložil potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne , datum, , přičemž tento příjem byl vyhodnocena jako příjem stabilní. Při hodnocení finanční situace žalovaného bylo počítáno s životním minimem žadatele ve výši 17 026 Kč. Stran zajištěných závazků bylo počítáno pouze s úvěrem od , právnická osoba, . ve výši 140 000 Kč s měsíční splátkou 1 358 Kč, další závazek u též společnosti byl uhrazen z úvěru čerpaného u žalobkyně. Žalobkyně závazky žalovaného prověřovala v bankovních registrech. Současně byly zohledněny žalovaným sdělené výdaje. Příjmy žalovaného po zohlednění výdajů byly vyhodnoceny jako dostatečné pro splácení úvěru.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Ve věci byl dne , datum, vydán platební rozkaz, č.j. , Anonymizováno, , který byl usnesením ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zrušen, jelikož se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.5. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil, ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno dle občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Žalobkyně byla z jednání omluvena. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle ustanovení § 115 odst. 2 o. s. ř. Soud přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.6. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané.7. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, jejíž součástí byly rovněž Obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěru spotřebitelům a Sazebník , právnická osoba, žádosti o přípravu návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě č. , Anonymizováno, , návrhů na povolení čerpání č. 1, 2 a 3, oznámení o dočerpání úvěru ze dne , datum, a splátkového plánu bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne , datum, žalobkyni o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši 1 200 000 Kč, když byla Smlouva o hypotečním úvěru uzavřena dne , datum, v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníků a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZoSÚ“). Dle Smlouvy byl poskytnut žalovanému hypoteční úvěr ve výši 1 200 000 Kč s pevnou dobou splatnosti a stanovenou výší splátek. Finanční prostředky (úvěrový limit) byly poskytnuty žalovanému (doloženo výpisem z běžného čerpacího účtu) se splatností do 30 let od první splátky po dočerpání úvěru. Žalovaný měl povinnost mj. hradit žalobkyni řádný úvěrový úrok z úvěru dle čl. III.1. Smlouvy ve výši 2,49 % ročně s platností do 19. 12. 2022 a ve výši 7,49 % ročně do 19. 12. 2027 a rovněž úrok z prodlení s poplatky souvisejícími s úvěrem. Měsíční splátky byly stanoveny ve výši 4 735,30 Kč do 19. 12. 2022 s tím, že následně bylo zvýšení měsíční splátky žalovanému písemně oznamováno.8. Z předložených dokumentů o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že banka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu finanční situaci žalovaného na základě vyhodnocení skutečností uvedených žalovaných v podané žádosti o hypoteční úvěr včetně předloženého potvrzení o výši pracovního příjmu, dále zjištěné závazky žalovaného, přičemž byla rovněž provedena kontrola žalovaného v bankovních registrech a bylo počítáno s životním minimem žalovaného, a to se závěrem, že bylo rozhodnuto o schválení úvěru.9. Z výzev k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky.10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění úvěru ke dni 29. 7. 2024 z důvodu prodlení s hrazením splátek s tím, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do 29. 8. 2024.11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.12. Z výpisu z běžného hypotečního úvěru, souhrnného přehledu dlužných splátek od 2. 1. 2018 do 16. 9. 2024, jakož i stavu pohledávky byla zjištěna platební morálka žalovaného, dle které žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, když celkově žalovaný uhradil žalobkyni na splátku hypotečního úvěru celkem částku 124 561,69 Kč.13. Podle ustanovení § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.15. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru, kterou žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, a to 1 200 000 Kč. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci smlouvy sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a zesplatnila smlouvu.16. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o úvěru, ale i v ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o hypotečním úvěru, dosud proto žalobkyni dluží částky na jistině úvěru ve výši 1 075 438,31 Kč