10 C 232/2025-42 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 326 649,38 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je, mimo jiné, obchodování se , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný je podnikající fyzickou osobou, jejímž předmětem podnikání jsou, mimo jiné, , Anonymizováno, činnost, , Anonymizováno, služby. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní nájemní smlouvu a smlouvu o dodávce , Anonymizováno, č. 6181/98. V průběhu času mezi účastníky došlo k uzavření řady dodatků k těmto smlouvám. Na jejich základě a doposud fungující dlouhodobé spolupráce mezi účastníky si žalovaný u žalobkyně objednal v rámci telefonického monitorovaného hovoru dodávky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to , Anonymizováno, do zásobníků do odběrných míst: , adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , právnická osoba, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně objednávku akceptovala a , Anonymizováno, , Anonymizováno, na tato odběrná místa do zásobníků řádně dodala dne , datum, . Cena za dodávky , Anonymizováno, byla žalovanému vyúčtována 5 fakturami znějícími v souhrnu na částku 376 649,38 Kč. Žalobkyně dle svých slov eviduje ve prospěch těchto faktur toliko částečnou úhradu žalovaného ze dne , datum, ve výši 50 000 Kč. Zbytek dluhu činí částku 326 649,38 Kč, která dosud nebyla uhrazena. Žalovaný v rámci mimosoudní komunikace nikdy nerozporoval dodání , Anonymizováno, , pouze uváděl různé důvody, proč toho času nemůže dluh splnit. Dluh neuhradil žalobkyni ani k výzvě jejího právního zástupce ze dne , datum, , která mu byla prokazatelně doručena dne , datum, .2. Žalovaný se k věci vyjádřil v rámci odporu proti vydanému platebnímu rozkazu podáním ze dne , datum, tak, že je v této věci pasivně legitimován pouze zčásti. Žalobkyně dle něj dodala skutečně , Anonymizováno, v uváděném objemu, nicméně plyn byl mimo školící středisko, kde je žalovaný dle svých slov pasivně legitimován, dodán také do objektů , Anonymizováno, u , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Provozovatelem těchto objektů je však společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, . , Anonymizováno, do těchto objektů žalovaný neobjednával. Objednával jej zřejmě syn žalovaného, který je zároveň zaměstnancem zmíněné obchodní společnosti a celou záležitost zřejmě zařizoval. Dodávky do objektů , Anonymizováno, , právnická osoba, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, měly být proto účtovány přímo odběrateli, a nikoliv objednavateli. Rozúčtování na jednotlivé objekty a subjekty bylo řešeno s žalobkyní i v minulosti. Proto je zapotřebí, aby svoji žalobu upravila, upřesnila a pohledávku rozúčtovala tak, aby odběratel byl jasně stanoven. Úhrada poté může být realizována přímo odběratelem. Jeho částečná úhrada ve výši 50 000 Kč byla provedena na dodávku do objektu školícího střediska , jméno FO, , faktura č. , hodnota, , jehož majitelem je žalovaný. K úhradě tedy dle názoru žalovaného zbývá 31 031 Kč, které žalovaný uznává a uhradí. V ostatním žalobní návrh odmítá a požaduje, aby jej soud zamítl, jelikož mělo být fakturováno jinému subjektu. Žalovaný závěrem podotkl, že se velmi často nachází v klinické péči z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, čemuž odpovídá i nejasná korespondence a vyjádření uváděné žalobcem.3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se však žalovaný nedostavil. Podáním ze dne , datum, žalovaný požádal o změnu termínu jednání z důvodu údajné kolize jednání s dříve nařízeným jednáním u Obvodního soudu pro , adresa, na tentýž den. Soud však tuto žádost o odročení jednání neshledal ani včasnou, ani řádnou. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. , adresa, lze za včasné pokládat žádost o odročení, podanou 8 dní před samotným konáním jednání, z důvodu kolize s jednáním u jiného soudu, jestliže toto jiné jednání bylo nařízeno dříve než jednání ve věci této. Uvedené totiž znamená, že žalovaný již v době, kdy mu bylo předvolání k jednání u zdejšího soudu prokazatelně doručeno (tj. , datum, ), musel vědět, že zde nastala kolize jednání, která by mu mohla účast znemožnit. Bylo tak na žalovaném, aby bez zbytečného odkladu vyrozuměl zdejší soud o této kolizi, načež by byl soud mohl s dostatečným předstihem vyrozumět oba účastníky o tom, že jednání se ve stanovenou dobu konat nebude, a nikoli aby tak žalovaný učinil po značném otálení až mezi svátky, tedy v období, kdy je vyšší míra pravděpodobnosti, že ostatní účastníci či jejich zástupci (ale i soudní osoby) mohou čerpat dovolenou, tedy budou obecně hůře dosažitelní, takže reakce na žádost o odrok může mít delší odezvu. Včasnost omluvy nelze poměřovat v absolutních hodnotách, ale vždy s přihlédnutím k důvodům a okolnostem, za nichž účastník o odročení jednání požádal. za popsané konstelace soud dospěl k závěru, že omluva žalovaného včasná nebyla.4. Soud však neshledal danou žádost žalovaného o odročení jednání ani náležitě odůvodněnou. Z ustálené judikatury vyplývá, že „[n]eobsahuje-li omluva žalovaného z prvního jednání ve věci takové údaje, na jejichž základě může soud posoudit, zda jsou dány vážné důvody, které účastníkovi brání v účasti při jednání, není důvodná. Při posuzování důvodnosti omluvy soud musí vycházet z těch okolností, které mu byly známy v době, kdy tuto otázku posuzoval; nelze přihlížet k okolnostem tvrzeným dodatečně“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 205/2001 ze dne , datum, ). V posuzovaném případě omluva žalovaného neobsahuje relevantní údaje, na jejichž základě by bylo lze posoudit závažnost žalovaným prezentovaného důvodu pro odročení, v daném případě kolize s jiným soudním jednáním. Není řečeno, o jaké jiné (kolidující) jednání u Obvodního soudu pro , adresa, se má jednat. Příloha, na niž se odkazuje, je ve skutečnosti předvolánkou k jednání u zdejšího soudu, a nikoli předvoláním k údajnému jednání před pražským obvodním soudem. „Omlouvá-li účastník (jeho zmocněnec) svou neúčast u jednání časovou kolizí s jiným soudním sporem, může být taková omluva ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. důvodná jen tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak“ (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2432/98 ze dne , datum, ). V daném případě je nadto žalovaným (aktivní) advokát, což, krom toho, že si musel být dobře vědom zákonem kladených požadavků na včasnost a řádnost omluvy, má dále důsledky potud, že soudu ani nebylo sděleno, zda v oné jiné věci u Obvodního soudu pro , adresa, vystupuje žalovaný jako účastník, anebo zde účastníka zastupuje jako právní zástupce. Ústavní soud již ve starším nálezu sp. zn. III. ÚS 68/97 ze dne , datum, (N 74/8 SbNU 221) zdůraznil, že „časová kolize zástupce mezi zastupováním u různých jednání (procesních úkonů) zpravidla není dostatečně závažným důvodem pro to, aby kterékoli již nařízené jednání (procesní úkon) bylo odročováno, neboť je na samotném zástupci, aby - bez újmy na procesním postavení a zájmech zastupovaného - nastalou kolizi podle své vůle a výběru řešil substitucí (§ 16, § 26 odst. 1 zákona č. 58/1996 Sb., o advokacii)“. Není přitom na soudu, aby účastníka vyzýval k odstranění nedostatků žádosti o odročení jednání, resp. k doplnění požadovaných údajů, např. analogickým postupem podle § 43 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3736/11 ze dne , datum, ).5. S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům tedy soud konal jednání v nepřítomnosti žalovaného a provedl při něm dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím poznatkům o skutkovém stavu.6. Z výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je, krom jiného, obchodování se , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku pro osobu žalovaného soud zjistil, že žalovaný je zde zapsán jako podnikatel s předmětem podnikání hostinská činnost, IČ , IČO žalovaného, .7. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní nájemní smlouvu a smlouvu o dodávce , Anonymizováno, (zjištěno ze smlouvy č. 6181/98 a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, ), v jejichž rámci byly žalovanému žalobkyní pronajaty blíže specifikované zásobníky na , Anonymizováno, , Anonymizováno, za sjednané roční nájemné, přičemž žalovaný se současně zavázal odebírat výlučně , Anonymizováno, , Anonymizováno, od žalobkyně. V těchto vztazích mezi sebou účastníci dále