10 C 43/2026-20 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 776,11 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Spotřebovanou energii za období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou znějící na částku 19 388,61 Kč, splatnou dne , datum, . Žalobkyně dne , datum, provedla odpojení elektřiny v odběrném místě, za což si naúčtovala poplatek v částce 907,50 Kč. Splatnost tohoto poplatku byla stanovena rovněž na , datum, . Žalobkyně odeslala žalovanému upomínky k uhrazení dlužných částek za sdružené služby dodávky elektřiny, čímž jí vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení poplatků v souhrnné výši 480 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi účastníky dne , datum, , vzal soud za prokázané, že žalovanému byla dodávána elektřina do odběrného místa na adrese , Adresa žalovaného, , přičemž žalovaný se zavázal za dodanou energii platit vyfakturované úhrady. Z faktury č. , hodnota, za sdružené služby a detailního rozpisu vyúčtování soud zjistil, že žalovaný měl za fakturační období od , datum, do , datum, zaplatit za elektřinu částku 19 388,61 Kč se splatností , datum, . Z faktury č. , hodnota, pak soud zjistil, že jí žalobkyně žalovanému vyfakturovala poplatek za samostatné odpojení elektřiny částkou 907,50 Kč se splatností , datum, . Žalovaný byl žalobkyní upomínán stran úhrady dluhů z obou faktur, jak soud zjistil ze dvou upomínek předložených žalobkyní. Z doložených všeobecných obchodních podmínek dodávek elektřiny žalobkyně vzal soud za prokázané, že za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši 240 Kč. Z téhož dokumentu vyplývá i povinnost zákazníka uhradit poplatky spojené s obnovením nebo ukončením dodávky elektřiny.4. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona, z níž pro žalobkyni vyplývala povinnost dodávat žalovanému tuto energii do shora označeného odběrného místa a pro žalovaného tomu odpovídající povinnost za tyto dodávky platit.5. Z právě vyložených listinných důkazů je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovanou částku uhradil, byť i jen zčásti, neuplatnil žádnou procesní obranu, resp. neuvedl ani jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal povinností k úhradě dlužných částek za dodanou energii i k úhradě dlužných poplatků spojených s odpojením elektřiny v uvedeném odběrném místě a s upomínáním úhrady dluhu. Pokud jde o žalobou požadované příslušenství pohledávky, dlužno poznamenat, že zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.7. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 832 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 400 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 315 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 2 647 Kč.8. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.