4 C 35/2026-85 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 520,74 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne , datum, , na základě které byla žalovanému dodávána uvedená komodita do odběrného místa na adrese , adresa, . Právní předchůdce žalobkyně vystavil žalovanému za odebranou elektřinu v odběrném místě a související služby za období od , datum, do , datum, fakturu znějící na částku 17 090,33 Kč, kdy po započtení přijatých plateb představoval zbývající dluh žalovaného částku ve výši 9 993,53 Kč. Tento dluh se stal splatným dne 16. 10. 2023. Dále právní předchůdce vystavil žalovanému za období od , datum, do , datum, fakturu znějící na částku 1 854,05 Kč, splatnou dne 28. 11. 2023.2. Žalovaný dále uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o sdružených službách dodávky plynu dne , datum, . Za poskytnuté služby právní předchůdce žalobkyně vystavil fakturu za období od , datum, do , datum, , znějící na částku 6 673,16 Kč, splatnou dne 4. 12. 2023. Krom zmíněných částek požadovala žalobkyně také zaplacení úroku z prodlení vždy v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek. Žalobkyně nabyla pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kdy na žalobkyni přešly pohledávky ke dni , datum, .3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.5. Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že ta byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem. Předmětem uvedené smlouvy byla dodávka elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Za dodávku elektřiny v období od , datum, do , datum, vystavil právní předchůdce žalobkyně fakturu, číslo daňového dokladu , Anonymizováno, , znějící na částku 11 090,33 Kč, splatnou dne 16. 10. 2023, kdy z této částky požadovala žalobkyně zaplacení pouze částky ve výši 9 993,53 Kč, neboť žalovaný měl dodatečně na tento dluh plnit částkou ve výši 1 096,80 Kč. Dále právní předchůdce vystavil fakturu, číslo daňového dokladu , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, znějící na částku 1 854,05 Kč splatnou dne 28. 11. 2023.6. Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně jako obchodníkem, a žalovaným jako zákazníkem. Právní předchůdce žalobkyně vystavil fakturu, číslo daňového dokladu , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, znějící na částku 6 673,16 Kč splatnou dne 4. 12. 2023.7. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatku č. 1-4, potvrzení o zaplacení kupní ceny, a předávacího protokolu č. 89 ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla od právního předchůdce mimo jiné pohledávku za žalovaným. Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávek dopisy ze dne , datum, . Žalobkyně tedy byla k podání návrhu aktivně procesně legitimována.8. Jednak právní předchůdce, jednak žalobkyně vyzývali žalovaného k plnění, a to i předžalobními výzvami ve smyslu § 142a o.s.ř., jak bylo zjištěno z kopií výzev samotných ze dne , datum, , tak i z kopie podacího lístku.9. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů uzavřena smlouva o dodávce elektřiny. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně uzavřena smlouva ve smyslu § 72 zák. č. 458/2000 Sb.. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti vyplývající z tohoto ustanovení splnil, žalovaný nikoliv, a ocitl se tak v prodlení se zaplacením předmětných faktur. Žalobkyně prokázala, že nabyla pohledávky za žalovaným od právního předchůdce a byla aktivně legitimovaná k podání žaloby. Soud proto shledal žalobu důvodnou, v plném rozsahu jí vyhověl, a stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částky ve výši 9 993,53 Kč, dále ve výši 1 854,05 Kč, a ve výši 6 673,16 Kč, celkem tedy částku ve výši 18 520,74 Kč. Soud rovněž vyhověl žalobě i co do příslušenství, kdy žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní pak v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení vždy z příslušné vyúčtované částky od prvního dne prodlení žalované do zaplacení ve výši 15 % ročně, tedy z částky 9 993,53 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení, z částky 1 854,05 Kč od 29. 11. 2023 do zaplacení, z částky 6 673,16 Kč od 5. 12. 2023 do zaplacení.10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. je založen na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni soudní výlohy v plném rozsahu.11. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) při sazbě mimosmluvní odměny 400 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu v účinném znění, náhrady hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrady za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 315 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 2 615 Kč.12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.