5 C 39/2026-51 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 24 228,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 280,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 689,30 Kč od 13. 11. 2025 do 9. 2. 2026, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 24 048,88 Kč od 10. 2. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 24 228,31 Kč od 10. 2. 2026 do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, na základě které žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši uvedené v úvěrové smlouvě, když výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal 76 185,66 Kč, když na poskytnutý úvěr uhradil 68 595,34 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil toliko 500 Kč, přičemž jednotlivé splátky byly započítávány způsobem uvedeným ve splátkovém kalendáři. Žalovaný dluží na neuhrazené jistině 24 048,88 Kč, když tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu, kdy se jedná v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil, dále poplatky ve výši 39 Kč a smluvní pokutou ve výši 140,43 Kč. Částka 39 Kč je poplatkem za vedení účtu splatným 20. 10. 2025. Smluvní pokuta byla přímo v úvěrové smlouvě čl. 9.1 sjednána tak, že činila výši dlužné splátky. Úrok v kapitalizované výši 2 280,88 Kč byl požadován za období od 30. 10. 2025 do 9. 2. 2026 z částky 24 048,88 Kč ve výši 26,28 % ročně. Úrok z prodlení v kapitalizované výši 689,30 Kč byl požadován za období 13. 11. 2025 do 9. 2. 2026 ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla sporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec 25 000 Kč, při sjednané úrokové sazbě 26,28 % ročně, při výši měsíční splátky 4 % z dlužné částky. V úvěrové smlouvě pro případ nesplacení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, mohla být účtována smluvní pokuta maximálně ve výši dlužné splátky (viz úvěrová smlouva čl. důsledky nesplacení úvěru). V úvěrové smlouvě byl rovněž sjednán měsíční poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo prokázáno postupné čerpání úvěrového rámce žalovaným a splácení úvěru. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila, když k uvedenému datu dlužná částka žalovaného činila 25 345 Kč. Uvedené oznámení bylo dáno , datum, k poštovní přepravě, jak podloženo podacím archem.Žalobkyně před uzavření smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, vycházela přitom přímo z informací od žalovaného o jeho příjmu obsažených v úvěrové smlouvě, jakož i z listiny označené jako úvěrová zpráva, karta klienta. Z těchto listin bylo možné uzavřít, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy byl zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem 28 000 Kč, byl svobodný, bez vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, bez příjmu ostatních členů domácnosti. Jeho měsíční výdaje na domácnost uvedené v žádosti činily 25 000 Kč. Žalobkyně ověřila rovněž tzv. bonitu MLS, kdy po odečtení výdajů žalovaného, výdajů na domácnost, měl žalovaný mít dostatek finančních prostředků k tomu, aby byl schopen úvěr žalobkyni splatit, když bylo vycházeno z výše splátky schváleného úvěru 1 000 Kč.Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v intencích § 2 odst. 1 a § 104 a následující zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 76 185,66 Kč, zavázal se jej zaplatit včetně úroku ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do každého 20. dne v kalendářním měsíci, při splatnosti první splátky , datum, . Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek, žalobkyně proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a úvěr zesplatnila oznámením ze dne , datum, . K tomuto datu na jistině žalovaný dlužil 24 048,88 Kč, na poplatku za vedení účtu splatného , datum, částku 39 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil toliko 500 Kč dne , datum, , jak podloženo výpisem čerpání, splátek a úhrad. S ohledem na uvedené soud v plném rozsahu žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když úrok byl přímo v úvěrové smlouvě sjednán na 26,28 % ročně a následně tento požadován ve výši 11,50 % ročně z nesplacené jistiny v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb. Podle tohoto zákonného ustanovení v případě, že dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti je více než 90 dnů, počínaje 91 dnem prodlení se sazba obchodního úroku snižuje na výši odpovídající repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 % bodů. Požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení č. 365/2013 Sb. Součástí žalobou uplatněné částky byla též smluvní pokuta v kapitalizované výši 140,43 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou jednotlivé splátky úvěru přímo v úvěrové smlouvě. Soud i v tomto směru žalobě vyhověl, vycházeje z ustanovení § 2048 a následující o. z.Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo předžalobní výzvou a k ní se vztahujícímu podacímu archu. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 970 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, dále třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 970 Kč, ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tj. do částky 1 212 Kč, doplatek proto činí 242 Kč. Soud uložil žalovanému tento zaplatit do třech dnů od právní moci rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalovanému jako straně ve sporu neúspěšné.Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.