8 C 138/2025-73 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně obec , adresa, domáhala vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. V návrhu žalobkyně uvedla, že žalovaný , Jméno žalovaného, je dosud zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (objekt k bydlení) v obci , adresa, , stojící na tomto pozemku, dále stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (objekt k bydlení) v obci , adresa, , stojící na tomto pozemku, a dále pozemkové parcely č. , Anonymizováno, /5 v obci , adresa, , to vše v katastrálním území , adresa, , když o zápisu žalovaného jako výlučného vlastníka těchto nemovitých věcí se žalobkyně dozvěděla náhodně v roce 2019 v souvislosti s opravami budovy č. p. , Anonymizováno, , které chtěla částečně financovat pomocí dotace. Do té doby měla žalobkyně zato, že jako výlučný vlastník je v katastru nemovitostí vedena právě ona. Uvedené nemovité věci původně skutečně patřily žalovanému, který je nabyl dědictvím po svém otci , jméno FO, ke dni jeho úmrtí, tj. ke dni , datum, , a to ve smyslu tehdejšího ustanovení § 460 zákona č. 40/1964 Sb., občanský , Anonymizováno, , ve znění účinném do , datum, . Žalovaný však byl následně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců nepodmíněně a byl mu rovněž uložen trest propadnutí veškerého majetku. V odůvodnění rozsudku je přitom výslovně zmíněn i majetek nabytý děděním po jeho otci. V dědickém rozhodnutí je taktéž zmínka o propadnutí majetku, vyjádřená slovy „jehož majetek byl zajištěn“. Kromě toho bylo dědické rozhodnutí vydáno až po vyhlášení uvedeného rozsudku. Je tedy nepochybné, že dnem , datum, přešly předmětné nemovité věci na čsl. stát ve smyslu tehdejšího ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do , datum, , a žalovaný tudíž není od tohoto dne jejich vlastníkem, přestože je tak dosud zapsán v katastru nemovitostí. Čsl. stát následně převedl s účinností ke dni , datum, tyto nemovité věci do správy MNV , adresa, (k účinnosti hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku nebylo v souladu s tehdejším účinným zněním zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, třeba schválení nadřízených orgánů), který s nimi hospodařil do , datum, , kdy se obec , adresa, , resp. MNV , adresa, , sloučila s obcí , adresa, , resp. s MNV , adresa, . Dne , datum, bylo stavebním úřadem rozhodnuto o odstranění stavby domu č. p. , Anonymizováno, , ale ve skutečnosti byla odstraněna i budova č. p. 61, a na základě stavebního povolení ze dne , datum, pak byla na všech třech výše uvedených pozemcích vystavěna nová (jediná) budova agitačního střediska, zkolaudovaná dne , datum, . Právo správy (hospodaření) s národním majetkem tak ve vztahu k předmětným nemovitým věcem tedy následně vykonával MNV , adresa, , přičemž právo hospodaření k pozemkům vyplývalo z hospodářské smlouvy ze dne , datum, a právo hospodaření k budově agitačního střediska z ustanovení § 35 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech. Toto právo hospodaření vykonával MNV , adresa, až do , datum, , kdy na základě ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, došlo ke vzniku obce , adresa, . Od tohoto data tedy s předmětnými nemovitými věcmi fyzicky hospodařila obec , adresa, , a to až do , datum, , když užívala mj. budovu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , pozemky pod touto budovou a přilehlé pozemky na návsi obce jako kulturní zařízení a dále jako úřadovnu , právnická osoba, , adresa, pro část obce , adresa, . V budově se pravidelně konaly místní zábavy a plesy, pořádané místními spolky (hasiči, myslivci apod.), jimž obec přenechávala část budovy za tímto účelem do užívání. Obec , adresa, dále průběžně prováděla opravy a údržbu tohoto majetku (zejména malování, opravy omítek a další práce potřebné k řádnému užívání), jelikož objekt navazoval na hospodu, která neměla taneční prostory ani sál. Lze tedy uzavřít, že předmětné nemovité věci přešly dnem nabytí účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, tj. dnem , datum, , z vlastnictví České republiky do vlastnictví obce , adresa, , neboť ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 tohoto zákona k nim ke dni , datum, příslušelo právo hospodaření ve prospěch MNV , adresa, , jehož práva a závazky přešly na obec , adresa, dle § 68 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, protože obec , adresa, s těmito věcmi hospodařila ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. Dne , datum, pak přešly nemovité věci na nově vzniklou obec , adresa, , tzn. žalobkyni, a to na základě rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , podle něhož se z obce , adresa, oddělily celkem čtyři části a vznikly nové obce , adresa, . Podle návrhu na rozdělení obce ze dne , datum, , jenž byl schválen uvedeným rozhodnutím ministerstva vnitra, přešly na žalobkyni mj. i předmětné nemovité věci, které jsou uvedeny v inventárním soupisu obce , adresa, ve skupině 1 (budovy) pod poř. č. , hodnota, a byly označeny jako „Kulturní zařízení , adresa, “ o hodnotě , hodnota, Kčs. Žalobkyně se tak stala dne , datum, jejich výlučnou vlastnicí a toto vlastnické právo dosud nepozbyla. Avšak i pokud by tomu tak nebylo, stala se žalobkyně výlučnou vlastnicí nemovitých věcí v důsledku jejich řádného vydržení nejpozději k datu , datum, , kdy uplynula desetiletá vydržecí lhůta, jež počala běžet dnem , datum, ve smyslu ustanovení § 134 odst. 1 zákona č. , hodnota, /1964 Sb., anebo v důsledku jejich mimořádného vydržení nejpozději k datu , datum, ve smyslu ustanovení § 1095 a § 3066 stávajícího občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalobkyně totiž užívá od , datum, až do současné doby předmětné nemovité věci jednak jako své sídlo, jelikož zde vždy měl obecní úřad, starostové obce a sekretariát umístěnu svoji kancelář, a jednak byla tato budova vždy využívána jako kulturní zařízení, neboť se zde konají různé kulturní akce (koncerty, místní zábavy, plesy, spolková činnost), členské schůze apod., přičemž za tímto účelem žalobkyně přenechává do užívání celé horní patro budovy – sál s kuchyňkou. Rovněž byla zde knihovna a sklad pro hasiče a v přízemí se nacházela klubovna, která byla před rokem 1997 předělána na obchod, jenž je žalobkyní od roku 1997 nepřetržitě pronajímán třetí osobě. Žalobkyně dále průběžně prováděla opravy a údržbu tohoto nemovitého majetku a starala se o něj jako o vlastní. Kolem roku 1995 žalobkyně opravila krov budovy a položila novou střešní krytinu, byly také vybudovány toalety a položila se nová podlahová krytina v předsálí. Pozemky kolem budovy se pravidelně uklízí a provádí se penetrace jejich povrchu. Po celou dobu nikdy nikdo neuplatňoval k předmětným nemovitým věcem vlastnické ani žádné jiné právo a nebránil žalobkyni v jejich užívání a ani nikdo nikdy nepožadoval po žalobkyni jakoukoliv úplatu za toto užívání. Žalobkyně tedy důvodně vycházela z toho, že dne , datum, na ni přešlo vlastnické právo a s nemovitými věcmi proto od té doby nakládala jako s vlastními. Po celou tuto dobu tedy byla žalobkyně se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí předmětné nemovité věci patří. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobkyně spočívá v tom, že jako vlastník je v katastru nemovitostí zapsána osoba odlišná od žalobkyně, která však vlastníkem nemovitých věcí není. Existuje tak zjevný rozpor mezi faktickým a právním stavem v otázce vlastnictví a bez určení vlastnictví žalobkyně je její právní postavení nejisté. Účelem podané určovací žaloby je tak dosažení shody mezi faktickým a právním stavem, čehož lze dosáhnout pouze na základě rozhodnutí soudu o určení vlastnictví, které slouží jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí. S ohledem na nesoulad stavu zápisu v katastru nemovitostí žalobkyně nechala vypracovat geometrický plán, kterým byla do katastrální mapy zakreslena zejména budova obecního úřadu (dříve agitačního střediska). Podle tohoto geometrického plánu se tato budova nyní nachází na stavební parcele č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 165 m², která vznikla oddělením ze stavební parcely č. , hodnota, , ze stavební parcely č. , hodnota, a z pozemkové parcely č. , Anonymizováno, /5, jejíž je budova součástí, a dále na stavební parcele č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 46 m², která vznikla oddělením z pozemkové parcely č. , Anonymizováno, /1, a která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně se před podáním žaloby neúspěšně pokoušela kontaktovat žalovaného na adrese jeho trvalého pobytu, jakož i na adrese v SRN, uvedené v dědickém rozhodnutí ze dne , datum, a dále se pokoušela zjistit aktuální adresu pobytu žalovaného i prostřednictvím českých zastupitelských úřadů v SRN a ve Švýcarsku, avšak ani toto p