9 C 74/2024-59 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 3. 2024 domáhali určení, že jsou vlastníky nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také jen„ Pozemek“) s odůvodněním, že žalobci vlastní ve společném jmění manželů pozemky p.č.st. 180 o výměře 286 m2, jehož součástí je budova [adresa], a parc. [číslo] (zahrada) o výměře 1205 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], na [list vlastnictví] Tyto nemovité věci získali žalobci na základě kupní smlouvy uzavřené ve formě notářského zápisu sepsaného státním notářem v [obec] [jméno] [příjmení] (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]) dne 18. 5. 1981 se [jméno] [příjmení], matkou žalobkyně. Tyto nemovité věci podle zmíněné kupní smlouvy nabyli jako celistvý prostor (stavební parcelu s rodinným domem a zahradu), který tvořil jeden oplocený celek (plot byl minimálně od 60. let minulého století z pletiva, v letech 1977 – 1981 byl nahrazen plotem z panelových dílů, který postavil provozovatel sousedící betonárny, kterým byl stát). Od roku 1981 žalobci předmětné nemovité věci (jak pozemky shora uvedené, tak i Pozemek) řádně užívají, udržují je a mají je oplocené. Od uzavření shora uvedené kupní smlouvy jsou žalobci přesvědčeni, že všechny tyto nemovité věci jsou v jejich vlastnictví. V březnu 2020 žalovaný zjistil, že Pozemek, který je podle zápisu v katastru nemovitostí v jeho vlastnictví, je součástí zahrady žalobců. Žalovaný tedy vyzval žalobce dopisem ze dne 25. 3. 2020 k uzavření nájemní smlouvy k Pozemku. Na tuto výzvu žalobci (po předchozích jednáních se žalovaným včetně místního šetření) reagovali dopisem ze dne 18. 12. 2023 zpracovaným jejich právním zástupcem, v němž sdělili, že výzvu žalovaného jako nedůvodnou odmítají vzhledem k tomu, že mají za to, že vlastnické právo k Pozemku vydrželi, a vyzvali žalovaného k součinnosti za účelem uvedení stavu právního dle katastru nemovitostí do souladu se stavem faktickým, což žalovaný dopisem ze dne 10. 1. 2024 odmítl. Od uzavření kupní smlouvy ze dne 18. 5. 1981 měli žalobci za to, že Pozemek užívají jako pozemek vlastní s tím, že Pozemek vždy řádně užívali a udržovali, přičemž ho měli vždy řádně oplocený. Proti tomuto stavu žalovaný až do roku 2020 nikdy nic nenamítal. Umístění plotu se nezměnilo minimálně od 60. let minulého století. Žalobci vždy byli přesvědčeni o svém vlastnictví Pozemku, když jejich držba se zakládala na postačujícím právním důvodu, tedy na kupní smlouvě ze dne 18. 5. 1981, přičemž Pozemek užívali ve stejném rozsahu jako jejich právní předchůdkyně. Žalobci jsou proto přesvědčeni, že Pozemek vydrželi ke dni 1. 1. 1992 (k datu účinnosti zákona č. 509/1991 Sb.) a domáhají se určení, že Pozemek je v jejich vlastnictví (ve formě SJM).Žalovaný uvedl, že nárok žalobců neuznává. Žalovaný argumentuje rozdílem ve výměře mezi pozemky zakoupenými žalobci v roce 1981 a [příjmení] a má za to, že právě s ohledem na tento rozdíl, dosahující až 30 %, nemohli být žalobci v dobré víře, že Pozemek užívají oprávněně. Dále žalovaný uvedl, že s ohledem na zásadu materiální publicity zakotvenou v ustanovení § 980 nyní platného občanského zákoníku není možné řádné vydržení nemovité věci contra tabulas.Soud ve věci nařídil jednání, provedl při něm dokazování v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.Soud je povinen nejprve posoudit, zda žalobci mají na požadovaném určení vlastnického práva naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.). Žalobci tuto zákonnou podmínku splnili. Žalobci jsou přesvědčeni, že jsou vlastníky Pozemku. V katastru nemovitostí je však jako vlastník Pozemku zapsán žalovaný. Za situace, kdy se na vlastnickém právu účastníci řízení neshodnou, je podání určovací žaloby jediným způsobem, jak se žalobci eventuálně mohou domoci toho, aby stav zápisu v katastru nemovitostí reflektoval skutečný právní stav.Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobci užívají Pozemek, který je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastnictví žalovaného. Níže uvedená skutková zjištění jsou také mezi účastníky nesporná, byť soud vycházel i z provedených listinných důkazů. Spornou mezi účastníky zůstala právní otázka vydržení vlastnického práva k Pozemku žalobci.Z informací o pozemcích z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že Pozemek o výměře 370 m2 je evidován ve vlastnictví žalovaného a pozemky p.č.st. 180 o výměře 286 m2, jehož součástí je budova [adresa], a parc. [číslo] (zahrada) o výměře 1205 m2 jsou ve společném jmění žalobců (viz informace na č.l. 5 – 6 spisu).Z notářského zápisu ze dne 18. 5. 1981 pořízeného pod sp. zn. [spisová značka], 2 [anonymizováno] [číslo] státním notářem v [obec] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jeho předmětem je kupní smlouva, podle které byla [jméno] [příjmení], [datum narození], matka žalobkyně, výlučnou vlastnicí rodinného domu [adresa] v [katastrální uzemí] se stavební parc. [číslo] o výměře 286 m2 a pozemku (zahrady) parc. [číslo] o výměře 1205 m2, zapsaných tehdy u střediska geodézie v [obec] na [list vlastnictví], El. [číslo] Tyto nemovitosti prodala jmenovaná žalobcům do bezpodílového spoluvlastnictví za dohodnutou kupní cenu ve výši 62.500 Kč. Dále bylo v této kupní smlouvě uvedeno, že kupujícím je stav nemovitostí dobře znám, protože žalobkyně v rodinném domě bydlí od narození a její manžel (žalobce) od doby uzavření sňatku v roce 1969 (viz notářský zápis na č.l. 7 – 8 spisu).Dne 25. 3. 2020 vyzval žalovaný žalobce k podání žádosti o pronájem Pozemku, neboť bylo zjištěno, že ho žalobci užívají bez právního důvodu jako součást jejich zahrady (viz výzva na č.l. 9 spisu a doručenka na č.l. 49 spisu). K témuž vyzval žalovaný žalobce i dopisem ze dne 1. 3. 2021, z něhož je také zřejmé, že věc byla projednána i při místním šetření (viz výzva na č.l. 49 p.v. spisu).Dopisem ze dne 18. 12. 2023, zpracovaným jejich právním zástupcem, sdělili žalobci žalovanému, že výzvu žalovaného k uzavření nájemní smlouvy jako nedůvodnou odmítají vzhledem k tomu, že mají za to, že vlastnické právo k Pozemku vydrželi, a vyzvali žalovaného k součinnosti za účelem uvedení stavu právního dle katastru nemovitostí do souladu se stavem faktickým, což žalovaný dopisem ze dne 10. 1. 2024 odmítl (viz dopisy na č.l. 24 – 25 spisu).Důkaz byl proveden rovněž fotografiemi předloženými žalobci. Z fotografie na č.l. 14 spisu je z leteckého pohledu zřejmý současný rozsah a stav nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců včetně Pozemku. Další fotografie zachycují pletivový plot, kterým byl Pozemek připlocen k pozemkům ve vlastnictví právní předchůdkyně žalobců přinejmenším od druhé poloviny 60. let minulého století, a následný proces výstavby plotu z panelových dílů v letech 1977 – 1981 (zejména fotografie [číslo] – 8 na č.l. 10, 12 a 13 spisu). Z těchto i dalších fotografií je také zřejmé, že se ihned za plotem nachází areál průmyslového závodu. Fotografie [číslo] na č.l. 13 spisu zachycuje stav panelového plotu v 90. letech minulého století a fotografie na č.l. 15 – 23 spisu přehledně ukazují současný stav zahrady žalobců a panelového plotu, který je převážně obrostlý popínavými rostlinami. Provedení ohledání na místě proto není nutné, ostatně ani účastníci provedení tohoto důkazu nenavrhovali.Podle § 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.Podle § 130 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (zákon č. 40/1964 Sb., dále jen„ OZ“) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.Podle § 134 odst. 1 OZ se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.Právní otázka vydržení Pozemku žalobci se podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2 NOZ řídí OZ (viz zejména shora uvedená ustanovení), neboť se jedná o tvrzený vznik vlastnického práva žalobců před 1. 1. 2014. Žalobci tvrdí, že po dobu 10 let, která započala běžet dne 18. 5. 1981, kdy žalobci uzavřeli kupní smlouvu s matkou žalobkyně, byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jim Pozemek patří, byli tedy oprávněnými držiteli Pozemku a jako takoví se ke dni 1. 1. 1992 (k datu účinnosti zákona č. 509/1991 Sb., kterým byla do OZ vložena možnost vydržet nemovitou věc v někdejším socialistickém vlastnictví) stali vlastníky Pozemku jeho vydržením. [příjmení] byli žalobci v řízení neúspěšní, musí žalovaný prokázat, že žalobci oprávněnými držiteli Pozemku nebyli, neboť v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Soud je přesv