10 C 65/2025-10 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 14 694 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 6. 10. 2023 do 11. 3. 2024 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.4. Podle § 2 z. č. 91/2012 Sb. zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Pokud jde o pravomoc soudů České republiky, pak dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci občanských věcech, publikovaná jako vyhl. č. 123/2002 Sb., neobsahuje ustanovení o pravomoci a rozhodném právu ve věcech příspěvku do garančního fondu. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k rozhodování tohoto sporu, kdy žalovaný – státní příslušník Ukrajiny má bydliště na území České republiky, je založena na základě článku 4 a článku 7 odst. 2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) Č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I), přičemž v souladu se čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (Řím II) bylo aplikováno české právo.5. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v předmětném období osobou zapsanou v evidenci motorových vozidel jako vlastník a provozovatel výše uvedeného motorového vozidla (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3). Žalovaný nezajistil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku za dobu nepojištění odpovědnosti a nákladů na mimosoudní uplatnění 2. 5. 2024. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného opět vyzývala k dobrovolnému splnění povinnosti.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.9. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. Podle § 2a citované vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.10. Protože žalobkyně včas vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně s ohledem na nepojištění odpovědnosti za škodu způsobenou předmětným motorovým vozidlem žalovaného (s ohledem na domněnku v § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaného třeba považovat za vlastníka a provozovatele předmětného vozidla) a protože výzva měla náležitosti dle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., má žalobkyně právo na příspěvek (93 Kč/den) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč) dle § 4 odst. 1, odst. 3, odst. 4, odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. i), § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Žalovanou částku sleduje též povinnost k úhradě úroku z prodlení v návaznosti na uplatnění práva žalobkyní v dopise ze dne 2. 5. 2024.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 994 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.