13 C 79/2025-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou z 15.11.2024 po žalované domáhala zaplacení částky 12 652,60 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci dle § 115a) o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] z 13.12.2006 soud zjistil, že obsahem smluvního vztahu je závazek právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a závazek žalované tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 13 920 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč.5. Z tabulky umoření (nesporných tvrzení) soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala, uhradila na splátkách 7 347,40 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18.12.2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 20 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit včetně souhrnného poplatku ve splátkách. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradila na splátkách 7 347,40 Kč. Ke dni 19.12.2007, kdy se pohledávka stala splatnou, zůstala na jistině nezaplacena částka 12 652,60 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovanou v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, právo na vrácení jistiny. Žalované se dostalo plnění ve výši 20 000 Kč v souladu se smlouvou, a proto je povinna poskytnuté plnění vrátit (po odečtu již zaplacených částek, které byly započteny na jistinu). Žalované tak uložena povinnost k plnění, včetně úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem řízení nebyly žádné jiné nároky ze smlouvy, soud se platností předmětné smlouvy ve smyslu § 1813 občanského zákoníku nezabýval.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142, § 142a) o.s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.