16 C 7/2025-26 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 92 753,42 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne (dále jen „spotřebitelský úvěr“) uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (nyní , právnická osoba, ., dříve: , právnická osoba, ,), IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyně a na základě těchto listin pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé následující skutečnosti:A) Smlouvou o úvěru ze dne má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému částku ve výši 600 000 Kč, žalovaný měl vrátit částku ve formě 120 měsíčních splátek po 8 562,74 Kč, a to včetně pojištění ve výši 700 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 9,8 %, to vše při RPSN 10,28 %. Peněžní prostředky byly co do částky 110 606,11 Kč a co do částky 399 158,06 Kč čerpány účelově za účelem splacení dluhů žalovaného a ve zbývající části jistiny byly poukázány na bankovní účet žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně podle článku I. /Společná ustanovení/, oddíl ukončení smluvního vztahu, odst. 44d odst. b)/ VOP, a předmětnou pohledávku zesplatnil a žalovaného o tom vyrozuměl Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 28. 11. 2020, a to ke dni 26. 11. 2020. Celkový dluh žalovaného z tvoří dlužná jistina ke dni zesplatnění ve výši 92 753,42 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 92 753,42 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.B) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 10. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 10. 2023, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., oznámil postoupení pohledávek žalovanému.C) Předžalobní upomínkou ze dne 12. 6. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného před podáním žaloby o dobrovolné splnění dluhu ve výši 156 057,18 Kč s příslušenstvím do 10 dnů od doručení výzvy, avšak žalovaný na výzvu nijak nereagoval.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Zjistila podstatné příjmy, ověřila též úvěrovou historii žalovaného a jeho aktivní závazky. Soud vyhodnotil postup žalobkyně jako odpovídající zákonu.9. Právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se jej zavázal žalobkyni splatit včetně dohodnutých úroků. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy vrátit právnímu předchůdci žalobkyně a následně žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně dle § 1879 občanského zákoníku postoupena, poskytnuté finanční prostředky v dohodnuté době řádně nesplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou svých závazků. Právní předchůdce žalobkyně využil svého smluvního oprávnění od smlouvy odstoupit a požadovat úhradu celého dluhu najednou (§ 2001 občanského zákoníku). Vedle povinnosti zaplatit žalobkyni zůstatek dlužné jistiny a smluvního úroku vznikla žalovanému povinnost také zaplatit žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 380,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 711 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 753,42 Kč sestávající z částky 4 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 410 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 4 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 950 Kč ve výši 2 719,50 Kč.