17 C 367/2024-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 594,10 Kč z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa].2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne [datum] označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou původní věřitel ([právnická osoba], [IČO]) zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.5. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 10 557,46 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 36,64 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do [datum]. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně seznamu postupovaných pohledávek a dokladu o zaplacení úplaty za postoupení) a oznámením o postoupení pohledávky z [datum] (včetně dokladu o odeslání dopisu žalované poštou téhož dne) soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Z předžalobní upomínky z [datum] (včetně dokladu o podání poštovní zásilky) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.6. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ke dni uzavření smlouvy smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.8. Podle § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Původnímu věřiteli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Původní věřitel pohledávku následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupil na žalobkyni.11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 594,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyně uplatnila u zdejšího soudu žaloby v řádech stovek případů (konkrétně vede celkem 1 197 věcí, z toho ½ je nalézací řízení a z toho nadpoloviční většina žaloba na zaplacení dluhu z dodávky elektřiny a plynu). Srovnání jednotlivých žalob svědčí pro minimalizaci odborného a administrativního nákladu na sestavování žalob (zřejmě za využití výpočetní techniky). Soud tedy považoval žalobu za tzv. formulářovou a přizpůsobil tomu způsob výpočtu odměny za právní zastoupení. Soud respektuje právo žalobkyně na úhradu nákladů řízení ve stejné výši v obdobných případech. Soud však zdůrazňuje, že v převážném počtu věcí u zdejšího soudu jsou uvedené náklady vyhodnocovány stejně (a jedno zmiňované rozhodnutí soudu II. stupně, vydané před deseti lety) nelze v tomto ohledu považovat za vzorové.