17 C 9/2025-39 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 010 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 13. 6. 2023 do 13. 11. 2023 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Soud po zjištění, že po část rozhodného období byla jako vlastník (a provozovatel) motorového vozidla evidována v registru jiná osoba (než žalovaný a jeho právní předchůdce), vyzval žalobkyni k vyjádření, avšak žalobkyně na uvedené zjištění nereagovala. Soud ve věci nařídil jednání, i když jinak byl rozsah uplatněného nároku (v rozsahu, v jakém byl nakonec přisouzen) prokázán listinami.4. Při jednání soudu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku (uvedené částečné zpětvzetí učinila též písemně téhož dne bezprostředně před jednáním soudu). Důvodem bylo zjištění soudu, že od 27. 9. 2023 byla jako vlastník a provozovatel předmětného motorového vozidla evidována jiné osoba ([jméno] [anonymizováno], [datum narození]).5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z registru vozidel z 10. 1. 2025 (č. l. 16) soud zjistil, že od 22. 3. 2019 do 26. 9. 2023 ohledně předmětného vozidla byl evidován jako vlastník a provozovatel [jméno] [příjmení], [datum narození], od 27. 9. 2023 [jméno] [příjmení] (šlo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně). Ze seznamu pojištěných vozidel soud zjistil, že předmětné vozidlo nebylo v období vymezeném v žalobě pojištěno pro případ újmy způsobené jeho provozem. Z výzvy k úhradě příspěvku z 15. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala [jméno] [příjmení] k úhradě příspěvku týkajícího se předmětného vozidla v období od 9. 11. 2021 do 21. 4. 2022. Ze zprávy [jméno] [příjmení] z 2. 9. 2022 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uvedl, že k 2. 11. 2021 došlo k převodu vlastnického práva na žalovaného (byť jako vlastník byl v registru vozidel nadále veden [jméno] [příjmení]); z kupní smlouvy z 1. 11. 2021 uvedený převod vyplýval. Z dopisu ze dne 11. 1. 2024 sodu zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného o úhradu příspěvku od 13. 6. 2022 do 8. 4. 2023 (a ze sledování zásilky na www.ceskaposta.cz vyplývalo doručení uvedeného dopisu žalovanému). Upomínky žalovaného již pro rozhodnutí soudu podstatné nebyly. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného opět vyzývala k dobrovolnému splnění povinnosti.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto (s ohledem na vznik nároku před účinností z. č. 30/2024 Sb. a s ohledem na nedostatek přechodných ustanovení pro dobu po zrušení z. č. 168/1999 Sb. soud vycházel z právní úpravy účinné v době vzniku práva na příspěvek): Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.7. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.8. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a citované vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.9. Protože žalobkyně včas vyzvala žalovaného (jako vlastníka motorového vozidla od 13. 6. 2023 do 26. 9. 2023) k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně s ohledem na nepojištění odpovědnosti za škodu způsobenou předmětným motorovým vozidlem žalovaného a protože výzva měla náležitosti dle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., má žalobkyně právo na příspěvek (65 Kč/den) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč) dle § 4 odst. 1, odst. 3, odst. 4, odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h), § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Žalovanou částku sleduje též povinnost k úhradě úroku z prodlení v návaznosti na uplatnění práva žalobkyní v dopise ze dne 11. 1. 2024.12. Podle § 96 odst. 1, odst. 2 z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl o zastavení řízení v části zpětvzetí žaloby žalobkyní (týkajícího se období od 27. 9. 2023 do 13. 11. 2023).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 (§ 146 odst. 2 věta první) o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (70 % úspěchu představuje 40 % náhrady nákladů řízení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 901 Kč. Uvedená částka vychází z nákladů žalobkyně jako účelně vynaložených a sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 10 310 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud vyhodnotil náklady řízení spojené s písemným podáním žalobkyně k výzvě soudu z 12. 2. 2025 a s účastní na jednání soudu dne 3. 3. 2025 jako neúčelné. Písemné podání představilo pouze skutečnosti, které byly zřejmé již ze žaloby a jejích příloh, a jednání bylo nařízeno s ohledem na to, že žalobkyně setrvávala na té části předmětu řízení, která však podle obsahu listin byla uplatňována nedůvodně (a žalobkyně tuto skutečnost uznala a vzala v den jednání žalobu v tomto rozsahu zpět). Ostatně původně se žalobkyně omluvila, že se jednání soudu účastnit nebude (aniž by však v souvislosti s touto omluvou reagovala na upozornění soudu, že nárok žalobkyně v části prokázán není). Bylo tedy sice při jednání soudu provedeno dokazování, ale po částečném zpětvzetí žaloby nadbytečně (protože nárok žalobkyně byl v rozsahu přisouzeném prokázán dostatečně i před jednáním soudu, což soud žalobkyni sdělil). Částečné zpětvzetí ž