9 C 23/2025-40 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 112.458,02 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nedoplatky vyúčtování záloh za užívání nebytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [obec], ulici [ulice] (dále jen„ jednotka“), a to nedoplatek vyúčtování záloh za rok 2022 ve výši 66.622 Kč a nedoplatek vyúčtování záloh za rok 2023 ve výši 45.836,02 Kč. Žalovaný byl nájemce jednotky na základě nájemní smlouvy ze dne 23. 10. 2021, kterou uzavřel se žalobkyní, ve znění prodloužení smlouvy ze dne 11. 12. 2023. Nájemní vztah zanikl uplynutím doby určité ke dni 31. 12. 2024 s tím, že žalovaný však dluh v celkové výši 112.458,02 Kč přes výzvu zástupce žalobkyně dosud neuhradil.Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě doručené jim do vlastních rukou postupem dle o.s.ř., se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud má v dané věci za zjištěné, že žalobkyně je vlastníkem shora uvedené jednotky (viz nájemní smlouva). Žalovaný byl nájemcem této jednotky od 23. 10. 2021 (viz nájemní smlouva ze dne 23. 10. 2021 ve znění prodloužení smlouvy ze dne 11. 12. 2023). Nájemní vztah zanikl uplynutím doby určité ke dni 31. 12. 2024 (viz nájemní smlouva ze dne 23. 10. 2021 ve znění prodloužení smlouvy ze dne 11. 12. 2023). Žalovaný řádně neplnil své povinnosti, když nezaplatil nedoplatek vyúčtování záloh za rok 2022 ve výši 66.622 Kč a nedoplatek vyúčtování záloh za rok 2023 ve výši 45.836,02 Kč (viz nájemní smlouva ze dne 23. 10. 2021 ve znění prodloužení smlouvy ze dne 11. 12. 2023 a vyúčtování nedoplatků). Dlužnou částku v celkové výši 112.458,02 Kč žalovaný neuhradil ani po výzvě zástupce žalobkyně (viz výzva ze dne 29. 10. 2024 včetně výpisu ze sledování zásilek).Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2246 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.Podle § 2247 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto jí v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný jako nájemce předmětné jednotky, která byla v rozhodném období ve vlastnictví žalobkyně, řádně neplnil své povinnosti spojené s nájmem jednotky, které jsou obecně definovány ve shora uvedených ustanoveních občanského zákoníku a konkrétně upraveny nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, když za období shora uvedené dluží žalobkyni nedoplatky vyúčtování záloh v celkové výši 112.458,02 Kč. Jelikož žalovaný svoji zákonnou a smluvní povinnost placení nedoplatků vyúčtování záloh nesplnil, byla mu uložena rozhodnutím soudu, včetně žalobkyní požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení, neboť tento nárok je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ke splnění povinnosti byla žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku postupem dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přísluší jí tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.623 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 14.050 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání žaloby, odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši – jednoduchá výzva k plnění), náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrady hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a 21 % DPH z odměny a náhrady výdajů, neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 23.894 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.