13 C 477/2020-14 — Okresní soud v Liberci

1. Manželka dne [datum] zahájila rozvodové řízení, kdy tvrdila, že manželství bylo uzavřeno [datum] před Městským úřadem v Turnově a zůstalo bezdětné. Manželé se odcizili v důsledku rozporů plynoucích z odlišných představ o společném soužití, kdy toto vyvrcholilo ukončením i společného bydlení [datum]. Navrhla proto rozvod s tím, že manželství neplní svoji funkci a je hluboce a trvale rozvráceno. 2. Manžel, který se dostavil k jednání, potvrdil, že manželství existuje již jen formálně, skutečně spolu již ani nebydlí, a i on se chce dát rozvést. 3. Po skutkové stránce soud z oddacího listu zjistil, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak je uvedeno shora. Při svém účastnickém výslechu pak manželé shodně uvedli, že situace mezi nimi se zhoršila potom, co ze společné domácnosti odešly dospělé děti manželky, kdy se projevily jejich odlišné představy, jak nadále fungovat. Nezůstaly jim v podstatě žádné společné aktivity a odcizili se, kdy výsledkem je právě to, že spolu ani nebydlí. Ani jeden z nich nemá pochybnosti, že rozvod je jediné možné řešení. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení, současně je podle odst. 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, nelze rozvést dříve, než je rozhodnuto o jeho poměrech v době po rozvodu. Dle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu a jeho příčiny. 5. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství je již toliko formálním vztahem, kdy nelze očekávat změnu. Za dobu, po kterou spolu účastníci nebydlí, měli dostatek prostoru situaci případně přehodnotit, takovou potřebu však neměli. Za této situace pak nelze než uzavřít, že manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud proto vyhověl návrhu a manželství rozvedl, když není smysluplné proti vůli obou manželů zachovávat jeho toliko formální existenci. Pokud jde o příčinu, dle shodných tvrzení účastníků to bylo odcizení plynoucí z odlišných představ o soužití. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 z. ř. s., kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo.