15 C 379/2020-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 2 399 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dne 5. 12. 2018 [číslo] dne 3. 12. 2018 [číslo]. Uzavřená smlouva se řídí mj. Všeobecnými podmínkami [právnická osoba], ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Dále žalovanému na základě smlouvy [číslo] poskytla koncové zařízení Huawei Y6 Prime 2018 (dále jen„ koncové zařízení“ nebo„ zařízení“). žalovaný se zavázal k úhradě 23 splátek po 100 Kč. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti. Byl v prodlení s plněním následujících vyúčtování: [číslo] splatné ke dni 28. 5. 2019, ve výši 2 000 Kč za splátky zařízení [číslo] splatné ke dni 20. 1. 2019, ve výši 1 400,01 Kč, přičemž nárokována je částka 99 Kč na poplatku za výměnu SIM karty [číslo], splatné ke dni 20. 2. 2019, ve výši 100 Kč za splátky zařízení. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez na řízení jednání. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela dne 5. 12. 2018 s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] Součástí smlouvy je i doložka o začlenění obchodních podmínek a ceníku do smlouvy a rovněž i kupní smlouva. Předmětem kupní smlouvy je zařízení Huawei Y6 Prime 2018 za kupní cenu 4 001 Kč, po akontaci 1 701 Kč, přičemž se žalovaný zavázal uhradit toto zařízení formou 23 splátek po 100 Kč měsíčně. Žalovanému byly splátky za poskytnutí zařízení v období od 6. 1. 2019 do 5. 2. 2019 spolu s dalšími sjednanými službami vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 100 Kč, splatnou ke dni 20. 2. 2019. Jelikož žalovaný neuhradil dlužné splátky za zařízení, došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění zbývajících splátek fakturou [číslo] znějící na částku 2 200 Kč, splatnou ke dni 28. 5. 2019. Žalovanému byl taktéž spolu s dalšími službami v rámci běžného vyúčtování, na základě objednávky žalovaného [příjmení] [číslo], vyúčtován poplatek ve výši 99 Kč za výměnu SIM karty fakturou [číslo] splatnou dne 20. 1. 2019. Žalovaný ani poté ničeho neuhradil. 5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Žalobkyně poskytovala služby na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikacích. Jedná se o služby, které nejsou službami elektronických komunikací podle zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v průběhu jejich závazku rovněž v souladu s ustanovením § 2079 odst. 1 o. z. uzavřena kupní smlouva, kterou se žalobkyně jako prodávající zavázala dodat žalovanému movitou věc – zařízení – a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou kupní cenu v měsíčních splátkách. Stejně tak jako kupní smlouvu posoudil soud žalobkyní označený„ poplatek za výměnu SIM karty,“ neboť má za to, že svým obsahem se jedná o koupi movité věci – (nové) SIM karty. Žalobkyně svoje povinnosti z uvedených kupních smluv splnila a zařízení a SIM kartu žalovanému poskytla. Žalovaný nesporoval uzavření uvedených smluv ani netvrdil ani neprokázal, že by nedoplatek kupní ceny zařízení a SIM katy uhradil, že mu povinnost k úhradě těchto částek nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku kupní ceny za oprávněný, a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 399 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. 10. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).