16 C 368/2020-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 765 Kč s 10,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 765 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] přičemž žalovaný neměl od 9. 9. 2018 do 16. 2. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 10 465 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 142 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Soud má za zjištěné, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 10 765 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] a v období 22. 8. 2018 do 10. 1. 2019 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy celkově 142 dní (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [označení žalobce] ze dne 17. 5. 2019). Z informace o zásilce bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 17. 5. 2019. Výzva byla žalovanému doručena dne 1. 6. 2019. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč za den. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činí částku 300 Kč. Z upomínek ze dne 25. 5. 2019 a 10. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl pře podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možné soudní řízení. Z detailní informace k zásilkám bylo zjištěno, že zásilka byla odeslána dne 14. 2. 2020. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen zákon. Žalovaná, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinna zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle ustanovení § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 34 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, splatnost příspěvku nastala 7. 1. 2019. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci příspěvek, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.