12 C 369/2020-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 334 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO], s žalovaným uzavřela dne 20. 10. 2018 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla zn. Mazda CX-7, [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 6 920 Kč ročně, splatné na základě čtvrtletních splátek ve výši 1 730 Kč. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 20. 1. 2019. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 10. 5. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 20. 1. 2019 do 10. 5. 2019, a poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva řádně doručeny na adresu pro doručování dle § 46b písm. a) o. s. ř. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 20. 10. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 20. 10. 2018. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla zn. Mazda CX-7, [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 6 920 Kč ročně, splatné na základě čtvrtletních splátek ve výši 1 730 Kč. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 20. 1. 2019. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 10. 5. 2019. Žalovaný dluží na pojistném částku 2 134 Kč. Žalobkyně zároveň prokázala, že došlo k upomínání žalovaného k úhradě dlužné částky, pročež její právní předchůdkyni vzniklo právo požadovat sjednané náklady za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Celková dlužná částka tudíž činí 2 334 Kč. Následně dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene [anonymizována dvě slova] na žalobkyni. 5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo zákona. 6. Dle § 105b odst. 1 věty prvé zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části. 7. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Za dobu do konce měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, má pojistitel právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že došlo k upomínání žalovaného k úhradě dlužné částky, pročež její předchůdkyni vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Spolu s převodem pojistného kmene [anonymizována dvě slova] na žalobkyni, vstoupila žalobkyně v souladu s ustanovením § 105b odst. 1 věty prvé zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, do všech práv a povinnosti z citované pojistné smlouvy. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč k těmto třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).