13 C 30/2021-8 — Okresní soud v Liberci

1. Manželka dne 27. 1. 2021 zahájila rozvodové řízení manželství uzavřeného 14. 9. 1996 před Magistrátem města Liberec, s tím, že je již pouze formální, neplní žádné funkce, a od 4. 6. 2019 spolu manželé již ani nebydlí. K rozchodu došlo z důvodu odcizení, kdy jim nezbyly žádné společné zájmy, domluvili se proto na vyřešení majetku i bydlení a vztah fakticky ukončili. Obě společné dcery jsou již zletilé. Manžel při nařízeném jednání toto vše potvrdil s tím, že i on se chce dát rozhodně rozvést. 2. Po skutkové stránce soud z oddacího listu zjistil, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak je uvedeno shora. Při svém účastnickém výslechu pak manželé shodně uvedli, že od 4. 6. 2019 se k sobě již nevrátili a žijí každý jinde. Situace jim takto vyhovuje, jinou možnost než rozvod oba vyloučili s tím, že si to již odděleně vyzkoušeli a žádný důvod přehodnotit stav nemají. Znovu uvedli, že k odcizení vedly jejich odlišné představy o soužití a odlišné zájmy, proto se manželství rozpadlo. 3. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení, současně je podle odst. 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, nelze rozvést dříve, než je rozhodnuto o jeho poměrech v době po rozvodu. Dle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu a jeho příčiny. 4. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství je již toliko formálním vztahem, kdy oba vyloučili, že by je ještě bylo možno obnovit. Za situace, kdy spolu manželé téměř dva roky ani nebydlí, pak nelze než uzavřít, že manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud proto vyhověl návrhu a manželství rozvedl, když není smysluplné proti vůli obou manželů zachovávat jeho toliko formální existenci. Pokud jde o příčinu, dle shodných tvrzení účastníků to bylo odcizení v důsledku jejich odlišných představ o soužití. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 z. ř. s., kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo.