13 C 335/2020 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného 13. 11. 2019 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně úhradu dlužných vyúčtování a dalších fakturovaných nároků své právní předchůdkyně [právnická osoba], od které je nabyla postoupením dle smlouvy z 13. 10. 2017, a které měly vzniknout v souvislosti se smlouvami o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu uzavřených se žalovaným dne 14. 10. 2015 pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. 2. Konkrétně učinila předmětem řízení nedoplatek z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 2. 12. 2015 do 5. 12. 2016 provedeného fakturou [číslo] splatnou dne 9. 8. 2016 ve výši 3 237 Kč a dále nedoplatek za navazující období od 6. 12. 2016 do 4. 9. 2017 vyúčtovaný fakturou [číslo] splatnou dne 20. 9. 2017 ve výši 3 287 Kč. Rovněž nárokovala nedoplatek vyúčtování dodávky plynu za období od 2. 2. 2017 do 24. 9. 2017 provedeného fakturou [číslo] splatnou dne 19. 10. 2017 ve výši 111 Kč. 3. Žalobkyně dále nárokovala smluvní poplatek ve výši 3 x 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev k úhradě měsíčních zálohových plateb, s jejichž úhradou se žalovaný dostal do prodlení, kdy částky jsou ve fakturách označeny jako smluvní pokuty, obsahově se však jedná o poplatky. V doplnění žaloby pak žalobkyně konkretizovala, že jde o poplatek vzniklý s odesláním upomínky [číslo] vystavené 24. 3. 2017, [číslo] vystavené 12. 5. 2017 a upomínky [číslo] vystavené dne 26. 6. 2017. 4. Po skutkové stránce soud dospěl k závěru, že s [právnická osoba] uzavřel žalovaný tvrzené smlouvy dne 14. 10. 2015, kterými byly sjednány výše uvedené dodávky elektřiny a plynu. [právnická osoba] pak sepsala fakturu [číslo] kterou žalovanému vyúčtovala částku nedoplatku 3 237 Kč za elektřinu za tvrzené období. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že touto byl vyúčtován nedoplatek elektřiny ve výši 3 287 Kč. Fakturou [číslo] byl vyúčtován nedoplatek plynu ve výši 111 Kč. Z faktur není možné zjistit, zda a kdy vůbec se dostaly do dispozice žalovaného. Faktury nebyly připojeny ani k oznámení o postoupení pohledávek, ani k předžalobní upomínce advokáta. 5. Po právní stránce se jednalo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným obecně o vztah z kupní smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. Smlouva o dodávce plynu je upravena v § 72 zákona, dle kterého se jí zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 6. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhl. č. 70/2016 Sb., byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. 7. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou vnímána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně vyúčtování obsahující všechny stanovené náležitosti. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku, a je na žalobkyni, aby bez ohledu na praxi obyčejné pošty pro případ sporu postupovala průkazným způsobem, jinak nese rizika z toho plynoucí. V tomto směru soud připomíná, že tyto závěry v jiném řízení téže žalobkyně byly již potvrzeny i zdejším odvolacím soudem v řízení pod sp. zn. 29 Co 283/2019. 8. Jelikož neunesla žalobkyně důkazní břemeno o tom, že výše uvedené nedoplatky z vyúčtování již byly splatné, nebylo možné žalobě vyhovět. Zamítnuta pak byla žaloba nejen co do nedoplatků z vyúčtování, ale i pokud byly nárokovány smluvené poplatky za upomínky. V rámci smluvní volnosti si strany mohou sjednat i další úhrady, např. poplatky za upomínky, zde však žalobkyně ani dostatečně netvrdila. Uvedla sice, že má nárok na úhradu, neboť upomínala dlužné měsíční zálohy, současně však netvrdila, kolik tyto zálohy činily, kdy byly splatné, a které konkrétní platební povinnosti žalovaný porušil, že jej musela (oprávněně) upomínat. Zde tak ani nebylo k čemu provádět dokazování, když absentovala potřebná tvrzení, aby bylo možno činit závěr, zda žalobkyně může mít vůbec nárok na zaplacení poplatku za upomínku, i pokud by byl skutečně sjednán. 9. Soud proto s ohledem na procesní ekonomii neprováděl další dokazování, neboť na výsledku řízení by to s ohledem na shora uvedené nemohlo nic změnit, a to včetně důkazů k postoupení. Žalobkyni pak s ohledem na její absenci u jednání nebylo možno ani dovyzvat a poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., o tom, co je třeba dle výsledků probíhajícího jednání ještě doplnit, kdy této výhody se na svou odpovědnost rozhodnutím neúčastnit se vzdala. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy nárok by měl v řízení úspěšný žalovaný, tomu však žádné nevznikly.