13 C 404/2021 — Okresní soud v Liberci

Manželka dne 11. 10. 2021 zahájila řízení o rozvod manželství uzavřeného dne 24. 9. 2005 s tím, že je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a neplní žádnou ze svých funkcí. Manželé se odcizili, nechtějí už spolu žít, a ani to nedokážou. Narodily se jim tři společné děti, ohledně kterých bylo rozhodnuto o péči o ně. V návrhu tvrdila splnění podmínek pro smluvený rozvod, neboť manželé spolu déle jak 6 měsíců nežijí, na úpravě poměrů k dětem se domluvili, a uzavřeli i dohodu o vzájemném vypořádání, ta však předložena nebyla, a to ani později. Manžel se k nařízenému jednání nedostavil, a to ani k prvnímu termínu, kdy byl obesílán na adresu faktického bydliště uvedenou jak manželkou, tak i zjištěnou v opatrovnickém řízení. Nedostavil se ani k druhému termínu, kdy byl obesílán jak na zákonnou doručovací adresu, kde si zásilku nevyzvedl, tak na adresu skutečného bydliště, kde mu byla po uplynutí úložní doby vložena do domovní schránky. Soud rovněž zkoušel manžela opakovaně kontaktovat telefonicky, hovory však nepřijal, ani v listopadu, ani v prosinci. Za této situace tak nezbylo než ve věci jednat za jeho nepřítomnosti, kdy sám se vzdal možnosti prezentovat své stanovisko, a případně prokazovat odlišný stav než tvrzený a prokazovaný manželkou. Soud provedl důkaz oddacím listem, ze kterého zjistil, že účastníci uzavřeli manželství 24. 9. 2005 před [stát. instituce]. Z opatrovnického rozsudku zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 10. 7. 2021, bylo dále zjištěno, že účastníci se ohledně péče o děti pro dobu po rozvodu dohodli a soud jejich dohodu schválil. Z účastnického výslechu manželky pak vyplynulo, že manželé spolu cca 2 roky už ani nebydlí, ze společného bydliště se manželka přestěhovala do [obec]. Soužití už nebylo únosné, manžel pil a došlo k jejich odcizení. V současné době nejen, že nejsou s manželem v kontaktu, ale manžel se mu přímo vyhýbá, stejně jako kontaktu s dětmi, protože dluží na výživném. To je také patrně důvod, proč ani nechodí k soudu, protože na rozvodu byli neformálně domluvení, ani on v manželství setrvat nechce, a žije již s někým jiným. Žádnou možnost zkoušet ještě vztah obnovit manželka nevidí, žije už také svůj vlastní život bez manžela. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení, současně je podle odst. 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, nelze rozvést dříve, než je rozhodnuto o jeho poměrech v době po rozvodu. Dle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu a jeho příčiny. Z výpovědi manželky a postoje manžela k rozvodovému řízení vyplývá, že jejich manželství je skutečně rozvrácené, kdy ani jeden z nich v něm nechce setrvat, resp. manžel o to neprojevil sebemenší zájem a manželka toto výslovně vyloučila. Manželka má bydliště v [obec], což koresponduje s jejím tvrzením, že manželé spolu ani nebydlí, kdy kvůli rozvodu probíhalo i opatrovnické řízení, kterého se manžel ještě účastnil. Pokud se rozhodl jednání o rozvodu neúčastnit, soud od jeho výslechu za výše popsaného stavu, upustil, kdy učinil vše pro to, aby se k jednání dostavili manželé oba. Pokud ani jeden z manželů nechce soužití obnovit, nelze než uzavřít, že manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud proto vyhověl návrhu a manželství rozvedl, když není smysluplné proti vůli obou manželů zachovávat jeho toliko formální existenci. Pokud jde o příčinu, je zřejmé, že manželé se odcizili, a vztah fakticky zanikl, což v řízení mimo pochybnost vyplynulo. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 z. ř. s., kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo.