13 C 428/2020 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 29. 6. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu později k výzvě soudu doplněného učinila žalobkyně nároky ze smlouvy uzavřené se žalovaným 4. 8. 2017 pod [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa]. 2. Konkrétně se domáhala nedoplatku z vyúčtování této dodávky za období od 4. 12. 2018 do 2. 12. 2019 provedeného fakturou [číslo] ve výši 2 449 Kč, kdy tato faktura měla být splatná 17. 12. 2019. Za navazující období od 3. 12. 2019 do 17. 12. 2019 pak nárokovala nedoplatek z vyúčtování provedeného fakturou [číslo] ve výši 71 Kč, kdy faktura měla být splatná 19. 1. 2020. 3. Rovněž předmětem řízení učinila 11 x 100 Kč administrativního poplatku za upomínku, kdy poplatek měl být sjednán v článku IV. odst 9. písm. d) VPPS s tím, že tento je nárokován za vyhotovení a zaslání upomínky. Konkrétně se jednalo o upomínku z 26. 2. 2019 na zálohy za [číslo] – [číslo], o upomínku z 26. 4. 2019, kdy byly upomínány zálohy za [číslo], o upomínku z 27. 5. 2019, na zálohy za [číslo], upomínku z 29. 7. 2019 na zálohy za [číslo], upomínku z 27. 8. 2019 na zálohy za [číslo], upomínku z 26. 9. 2019 na zálohy za [číslo], upomínku 29. 10. 2019 na zálohy za [číslo], upomínku z 26. 11. 2019 na zálohy za [číslo], upomínku z 8. 1. 2020 na nezaplacenou fakturu [číslo] upomínku z 10. 2. 2020 na fakturu [číslo]. K těmto pak žalobkyně uvedla, že byly zaslány obyčejnými zásilkami, neexistuje proto žádný doklad k odeslání, pouze faktury s vyúčtováním byly předloženy k předžalobní výzvě. 4. Po skutkové stránce soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 4. 8. 2017 na tvrzené odběrné místo smlouvu o dodávce elektřiny, kdy žalovaný nebyl v postavení podnikatele. Tato dále odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky poskytování služeb, tyto však nebyly žalovaným podepsány. Z předložené faktury [číslo] vyplývá, že za období 4. 12. 2018 – 2. 12. 2019 vyúčtovala žalobkyně za dodávku elektřiny žalovanému nedoplatek ve výši 2 449 Kč. Z faktury [číslo] pak, že za období 3. 12. 2019 – 17. 12. 2019 vyúčtovala dále za dodávku elektřiny žalovanému nedoplatek ve výši 71 Kč. Z žádné z předložených faktur však nelze dovodit nic jiného než jejich vystavení, neobsahují jakýkoliv údaj o tom, že by byly doručeny žalovanému či se dostaly do jeho dispozice, tj. např. předány proti podpisu, ani k nim nebyl připojen žádný doklad, např. o vhození do domovní schránky, či že by se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět. Z výzvy k plnění ze dne 22. 5. 2020, ve spojení s potvrzením o podání ze stejného dne je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanému sepsal výzvu k úhradě plateb, a tuto odeslal, kdy dle přílohy měly být připojeny obě faktury s vyúčtováním. Samo odeslání ale dokládá jen počátek tohoto procesu, ohledně kterého je potřebné znát výsledek, tj. kdy a zda vůbec se zásilka skutečně dostala do dispozice žalovaného, a toto jen z podacího lístku zjistit nelze. 5. Za situace, kdy se žalovaný k jednání nedostavil a ani on nepotvrdil, že se vyúčtování do jeho dispozice dostalo, nelze tento závěr učinit. S ohledem na to by soud poučil žalobkyni podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), pokud by se jednání účastnila. Odročovat za tímto účelem nelze, jedná o poučení udělované při jednání právě v závislosti na jeho průběhu a na při dokazování učiněných zjištěních, kdy navíc s koncem prvního jednání nastane tzv. zákonná koncentrace řízení a další skutečnosti tvrdit, či označovat nové důkazy, není přípustné. 6. Po právní stránce se jedná mezi žalobkyní a žalovaným obecně o vztah z kupní smlouvy, která je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření příslušné smlouvy. Podle § 50 odst. 1 energetického zákona, ze smlouvy o dodávce elektřiny vznikne dodavateli povinnost dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny pak upravuje vyhláška ERÚ č. 70/2016 Sb. 7. U dodávky elektřiny je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě teprve až ze samotného vyúčtování se dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on případně možnost seznámit se s ním nevyužil, což pak již nutně jde k jeho tíži. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou brána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně řádné vyúčtování se všemi stanovenými náležitostmi. Otázka splatnosti vyúčtování byla opakovaně řešena i Nejvyšším soudem ČR a závěry jsou zcela ustálené. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku. Že dostání se do dispozice není totéž jako odeslání, je z judikatury rovněž mimo pochybnost. 8. Na základě provedeného dokazování proto dospěl soud k závěru, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli řádnou smlouvu na dodávku elektřiny. Vyúčtování dodávky pak žalobkyně provedla, tj. sepsala a faktury vystavila, což je z předloženého vyúčtování zřejmé. Že by se však vyúčtování následně skutečně dostala do dispozice žalovaného, a kdy se tak stalo, již nikoliv, a tedy je žaloba předčasnou, když zde není dosud splatná pohledávka. Soud přitom i předem na nutnost prokázat splatnost, a tedy ono dostání se do dispozice, předem nad rámec svých povinností poukazoval. Bylo možné nejen navrhnout vyžádání si zprávy pošty, ale zcela jednoduše předložit k doporučené zásilce link z online sledování, kde je tato zpráva pošty snadno a rychle dostupná, a ze které je výsledek doručovacího procesu zřejmý. Pokud žalobkyně argumentovala sjednanou domněnkou dojití 3. den od odeslání dle VOP, pak taková domněnka může být stanovena zákonem, ale nikoliv ujednána (o. z. pak připouští způsob náhradního stanovení data, kdy zásilka došla, ovšem zásilka skutečně došlá, kdy samotné dojití nenahrazuje, viz § 573 o.z.), kromě toto takové ujednání se spotřebitelem, v listině, kterou nepodepsal, nebylo učiněno. 9. Totéž pak platí pro platby typu smluvních poplatků za upomínky, které se spotřebitelem nebyly řádně ujednány. V prvé řadě pak ale žalobkyně ani nic netvrdila o tom, že by žalovaný a podle čeho byl povinen ke konkrétním platbám záloh, tedy k tomu ani nenabídla žádný důkaz, již jen proto nemohl obstát jako důvodný požadavek na úhradu plateb spojených s tím, že by mělo být něco upomínáno, aniž by byla prokázána důvodnost samotného úkonu upomínání. K těmto nárokům za daného stavu tvrzení pak soud ani neprováděl upomínky k důkazu, neboť by to na věci nemohlo nic změnit. Žaloba byla proto zamítnuta v celém rozsahu. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Úspěšný byl v tomto případě v plném rozsahu žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá nárok žádný z účastníků.