15 C 289/2020-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení 7 684 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne 18. 9. 2017 na silnici [anonymizováno] bylo žalovanému, jako řidiči osobního vozidla [značka automobilu], [VIN kód] (v té době trvale vyřazeného z registru vozidel), policejním orgánem zabráněno v jízdě odtažením vozidla, neboť žalovanému byl rozhodnutím Městského úřadu Turnov pod č. j. od [číslo], který nabyl právní moci dne 22. 6. 2017, uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel od 22. 6. 2017 do 22. 2. 2019. Vozidlo bylo odtaženo smluvním partnerem žalobce, spol. [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Odtahová služba“). Uvedené vozidlo bylo umístěno na odstavném parkovišti Odtahové služby, z něhož bylo následně dne 10. 10. 2017 odtaženo do skladu žalobce v [obec] u [obec] z důvodu zabránění navyšování nákladů na uložení vozidla. Žalobce za dva odtahy (18. 9. 2017 a 10. 10. 2017) a uschování vozidla na parkovišti Odtahové služby od 18. 9. 2017 do 10. 10. 2017 uhradil částku 7 683,50 Kč na základě faktury [číslo] ze dne 11. 10. 2017. Tuto částku následně fakturoval žalovanému v souladu se zákonem o silničním provozu fakturou [číslo] která byla součástí výzvy k úhradě této částky ze dne 21. 1. 2017. Splatnost byla stanovena dnem 12. 12. 2017. Žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Žalovaný byl dne 18. 9. 2017 při řízení motorového vozidla [značka automobilu], [VIN kód], zastaven policejní hlídkou, která zjistila, že mu byl pravomocným rozhodnutím Městského úřadu Turnov pod č. j. od [číslo] uložen správní trest spočívající v zákazu řízení motorových vozidel od 22. 6. 2017 do 22. 2. 2019. Následně došlo k zabránění v jízdě odtažením vozidla. Odtah vozidla provedla Odtahová služba, která žalobci účtovala částku 7 683,50 Kč fakturou [číslo] za odtah a uskladnění – úschovu – vozidla. Žalobce tuto částku následně vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] kterou mu zaslal spolu s výzvou k úhradě. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci; žalovanému bylo dne 18. 9. 2017 žalobcem prostřednictvím odtahové služby odtaženo vozidlo, které řídil. Částka za odtah a uskladnění byla žalobci vyúčtována, a ten ji následně přeúčtoval žalovanému. 6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 118a odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 30. 9. 2018 (dále jen„ zákon o silničním provozu“), policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen "technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Podle odst. 5 téhož ustanovení policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo provozovatele vozidla. 7. Po právní stránce v souladu s výše citovanými ustanoveními vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném náklady vynaložené na zabránění v jízdě uvedeného vozidla žalovaného, neboť žalovanému byl pravomocně uložen správní trest spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který porušil tím, že motorové vozidlo řídil za platnosti tohoto zákazu. Toto porušení povinností opravňovalo příslušníky žalobce k zabránění jízdy žalovanému a pokračování v řízení vozidla. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě fakturované částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Náklady řízení tvoří hotové výdaje účastníka nezastoupeného právním zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobce ve věci učinil dva úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění), za které mu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 × 100 Kč). 10. Výrokem II. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč. Dle § 2 odst. 3 věty prvé zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen„ zákon o SOP“), je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP se Česká republika a státní fondy od poplatku osvobozují. Protože navrhovatel je od poplatku osvobozen, jeho návrhu soud vyhověl, a žalovaný není od poplatku osvobozen, uložil soud povinnost nahradit soudní poplatek právě žalovanému v souladu s uvedenými ustanoveními. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. 12. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).