15 C 387/2020-50 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 260 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne 2. 5. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“, pojištěno bylo vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 2 336 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 9. 8. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 2. 5. 2019 do 9. 8. 2019, a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. Dále s žalovaným uzavřela dne 13. 5. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“, pojištěno bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 4 100 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 23. 8. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 13. 5. 2019 do 23. 8. 2019, a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 29. 10. 2020 upřesnila, že v případě první pojistné smlouvy neuhradil žalovaný ani první sjednané pojistné, byl proto opakovaně formou SMS upomínán k jeho úhradě. Poté byl upomínán upomínkou ze dne 17. 6. 2019, následně upomínkou označenou jako pokus o smír ze dne 17. 9. 2019. V případě druhé pojistné smlouvy neuhradil žalovaný ani první sjednané pojistné, byl proto opakovaně formou SMS upomínán k jeho úhradě. Poté byl upomínán upomínkou ze dne 1. 7. 2019, následně upomínkou označenou jako pokus o smír ze dne 8. 10. 2019. Za upomínky byly účtovány poplatky po 300 Kč podle sazebníku ze dne 3. 6. 2019. Od 3. 6. 2019 byl stanoven poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Poplatky jsou účtovány dle pojistných podmínek daného produktu, tj. autopojištění Combi Plus III. (ACP). Všeobecné pojistné podmínky obsahují v článku 4. bod 10. text„ ….je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo na úrok z prodlení za každý den prodlení podle obecně platných právních předpisů, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek.“. V závěru pojistné smlouvy je pak ustanovení označené jako“ Čestné prohlášení pojistníka“. Ve čtvrtém odstavci tohoto prohlášení je uvedeno, že„ součástí pojistné smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě a přehled poplatků za vykonané úkony pojistitelem“. Podpisem tohoto prohlášení, resp. podpisem pojistné smlouvy, která obsahuje i toto prohlášení, pojistník potvrzuje, že se seznámil a převzal příslušné pojistné podmínky. 4. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 2. 5. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 2. 5. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 2 336 Kč čtvrtletně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 2. 5. 2019. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 9. 8. 2019 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 2 514 Kč. Mezi žalobkyní j a žalovaným byla dále dne 13. 5. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 13. 5. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 4 100 Kč čtvrtletně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 13. 5. 2019. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 23. 8. 2019 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 4 546 Kč. 6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 7. Po právní stránce byly v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřeny smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze kterých žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouvy zanikly dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 8. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o.s.ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř.; zjistí-