15 C 419/2020-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 3 444 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovanému na základě jeho žádosti poskytla internet, k jehož provozu je nutné koncové zařízení xDSL modem v ceně 500 Kč. Dále umožnila příjem digitálního vysílání televize [anonymizována dvě slova], k jehož provozu je nutné zařízení STB (dále společně jen„ zařízení“). Tyto služby poskytla u telefonního čísla [číslo]. Zařízení STB v ceně 1 999 Kč mělo být placeno ve 24 měsíčních splátkách. Žalovanému byly k úhradě ceny za uvedená zařízení vystaveny: -) faktura [číslo] se splatností ke dni 30. 1. 2017, kterou bylo žalovanému vyúčtováno poštovné a balné ve výši 210 Kč, O2TV videotéka ve výši 140 Kč a splátky zařízení ve výši 2 499 Kč s odpočtem 1 915,67 Kč, za zúčtovací období od 21. 12. 2016 do 31. 12. 2016 -) faktura [číslo] se splatností ke dni 27. 2. 2017, kterou bylo žalovanému vyúčtováno O2TV videotéka ve výši 95 Kč a splátky zařízení ve výši 83,29 Kč, za zúčtovací období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017 -) faktura [číslo] se splatností ke dni 30. 3. 2017, kterou bylo žalovanému vyúčtováno O2TV videotéka ve výši 500 Kč a splátky zařízení ve výši 83,29 Kč, za zúčtovací období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017 -) za zúčtovací období od 1. 3. 2017 do 31. 10. 2017: -) faktura [číslo] se splatností 27. 4. 2017 ve výši 83,29 Kč -) faktura [číslo] se splatností 30. 5. 2017 ve výši 83,29 Kč -) faktura [číslo] se splatností 29. 6. 2017 ve výši 83,29 Kč -) faktura [číslo] se splatností 28. 7. 2017 ve výši 83,29 Kč -) faktura [číslo] se splatností 30. 8. 2017 ve výši 83,29 Kč -) faktura [číslo] se splatností 27. 9. 2017 ve výši 83,29 Kč -) faktura [číslo] se splatností 30. 10. 2017 ve výši 83,29 Kč -) faktura [číslo] se splatností 29. 11. 2017 ve výši 83,29 Kč. V důsledku dlouhodobého nehrazení takto vyúčtovaných částek byly žalovanému poskytované služby ukončeny ke dni 24. 11. 2017 a zbývající splátky zařízení vyúčtovány fakturou [číslo] se splatností 28. 12. 2017 ve (zbývající) výši 1 082,77 Kč. Žalovanému bylo zasláno Zrušení poskytovaná služeb ze dne 20. 10. 2017 a Pokus o smír ze dne 31. 8. 2018, žalovaný však nijak nereagoval. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne 15. 12. 2016 sepsala žalobkyně s žalovaným podle jeho objednávky účastnickou smlouvu a předávací protokol, na základě nichž byly pro žalovaného zřízeny služby [anonymizováno] internetového připojení a Digitální televize [anonymizována dvě slova]. Rovněž v něm žalovaný svým podpisem potvrdil uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací k takto zřizovaným službám a seznámení se s Všeobecnými podmínkami, ceníkem a reklamačním řádem. Žalovanému byly ceny za takto poskytnutá zařízení v období od 21. 12. 2016 do 31. 12. 2016 vyúčtovány fakturou [číslo] když cena STB zněla na částku 1 999 Kč a cena xDSL modemu na částku 500 Kč; zároveň došlo za tato zařízení k odpočtu částky 1 916,67 Kč Touto fakturou bylo rovněž vyúčtováno poštovné a balné ve výši 210 Kč a 140 Kč za službu [anonymizována dvě slova] stanovený ceníkem žalobkyně. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 30. 1. 2017. Žalovanému byly ceny za takto poskytnutá zařízení v období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017 vyúčtovány fakturou [číslo] když splátka STB činila částku 83,29 Kč. Touto fakturou bylo rovněž vyúčtováno 95 Kč za službu [anonymizováno] videotéka stanovený ceníkem žalobkyně. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 27. 2. 2017. Žalovanému byly ceny za takto poskytnutá zařízení v období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017 vyúčtovány fakturou [číslo] když splátka STB činila částku 83,29 Kč. Touto fakturou bylo rovněž vyúčtováno 500 Kč za službu O2TV videotéka stanovený ceníkem žalobkyně. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 30. 3. 2017. Žalobkyně následně žalovanému vyúčtovala splátky zařízení v dalších celkem 8 fakturách uvedených v žalobním návrhu po 83,29 Kč. Dopisem ze dne 20. 10. 2017 byly žalobkyní zrušeny poskytované služby a žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužných částek. Žalovanému byly zbývající splátky za poskytnutá zařízení vyúčtovány fakturou [číslo] se splatností 28. 12. 2017 ve výši 1 082,77 Kč (13 × 83,29 Kč). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se audiovizuální mediální službou na vyžádání rozumí služba informační společnosti, za kterou má redakční odpovědnost poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a jejímž hlavním cílem je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, a která umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadu sestaveného poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy byla v souladu s ustanovením § 2079 odst. 1 o.z. uzavřena kupní smlouva, kterou se žalobkyně jako prodávající zavázala dodat žalovanému movitou věc – koncová zařízení – a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou kupní cenu v měsíčních splátkách. Žalobkyně dále žalovanému zpřístupnila službu [anonymizována dvě slova], jejíž povahu soud vyhodnotil jako audiovizuální mediální službu na vyžádání (srov. usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb. ze dne 22. 2. 2018, č. j. Konf 51/2017-12), za kterou žalobkyni náleží sjednaný poplatek. Žalobkyně svoje povinnosti splnila a koncové zařízení žalovanému poskytla a využití služby umožnila. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by nedoplatek kupní ceny zařízení, poplatky spojené s jejím poskytnutím, tj. poštovné a balné, a ceny za odebrané služby [anonymizována dvě slova] uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku kupní ceny za oprávněný, stejně tak nárok plynoucí ze zpřístupněných služeb a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a sepis žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.