16 C 477/2020-28 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 2 214,71 Kč s 10,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 214,71 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu ukončil obchodník s plynem [právnická osoba] závazkový smluvní vztah se žalovanou jednostranným právním úkonem, a to odstoupením od smlouvy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro odběrné místo zanikla uplynutím 14-ti dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. dne 19. 12. 2019 a od následujícího dne, tj. od 20. 12. 2019 byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. O vzniku neoprávněného odběru a neoprávněné distribuci plynu byla žalovaná informována Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 23. 12. 2019. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke čtrnáctému pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 19. 12. 2019, který vyplývá z daňového dokladu [číslo] stav 2,736 m3 a stavem měřidla ke dni 15. 1. 2020, kdy došlo v odběrném místě na adrese [adresa], se stavem měřidla 2,820 m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (tj. 84 m3) bylo vyčísleno ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 23. 1. 2020, splatné dne 6. 2. 2020 na částku 2 214,71 Kč v souladu s cenou podle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil, žalovaná se k postupu soudu nevyjádřila. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej vylíčil žalobce a jak je popsáno shora, tedy že Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla uplynutím 14-ti dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. dne 19. 12. 2019 a od následujícího dne, tj. od 20. 12. 2019 byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. O vzniku neoprávněného odběru a neoprávněné distribuci plynu byla žalovaná informována Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 23. 12. 2019. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke čtrnáctému pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 19. 12. 2019, který vyplývá z daňového dokladu [číslo] stav 2,736 m3 a stavem měřidla ke dni 15. 1. 2020, kdy došlo v odběrném místě na adrese [adresa], se stavem měřidla 2,820 m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (tj. 84 m3) bylo vyčísleno ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 23. 1. 2020, splatné dne 6. 2. 2020 na částku 2 214,71 Kč v souladu s cenou podle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn. 5. Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen energetický zákon) je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odst. 7 stejného ustanovení energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) podle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. odst. 1 o.s.ř.). 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění a to i bez ohledu na skutečnost, že v daném případě vymáhaná částka přesahuje částku bagatelní. 10. Z vlastní činnosti soudu je známa značná četnost případů, ve kterých byl u zdejšího soudu podán žalobce