17 C 391/2020-16 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 446 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ("povinné ručení"), a to vozidla [typ vozidla] [anonymizováno], [registrační značka]. Sjednáno bylo roční pojistné ve výši 4 925 Kč s měsíční splatností po 410 Kč, S platností ode dne 1. 10.2017 bylo roční pojistné navýšeno na částku 5 350 Kč. Žalovaný na sjednaném pojistném dle výše uvedené pojistné smlouvy dluží částku 446 Kč za období ode dne 1. 10. 2017 do dne 1. 11. 2017. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených písemných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva číslo [číslo] ze dne [datum], kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ("povinné ručení"), a to vozidla [typ vozidla] [anonymizováno], [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán ode dne [datum] s ročním pojistným ve výši 4 925 Kč s měsíční splatností po 410 Kč. Ve znění dodatku s platností od 1. 10. 2017 bylo roční pojistné navýšeno na 5 350 Kč. Pojistné dle výše uvedené pojistné smlouvy činí částku 446 Kč za období ode dne 1. 10. 2017 do dne 1. 11. 2017. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že závazkový vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 tohoto zákona má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalovaný, přestože byl upomínán, dluží na pojistném částku 446 Kč za období ode dne 1. 10. 2017 do dne 1. 11. 2017. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužného pojistného, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 302 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 746 Kč ve výši 156,66 Kč.