17 C 480/2020-16 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 1 395,60 Kč. Uplatněný nárok plyne z mezi účastníky uzavřené smlouvy o službách elektronických komunikací [číslo] a dohody o splátkách ceny [číslo], kterou byla sjednána koupě zařízení [název zařízení] [anonymizována tři slova] za kupní cenu 2 777 Kč. Účastníci si sjednali úhradu kupní ceny ve splátkách v rámci měsíčního vyúčtování služeb, přičemž při převzetí zařízení žalovaná uhradila 377 Kč. Jelikož žalovaná nehradila řádně a včas splátky za období od 25. 11. 2017 do 24. 5. 2018 po 100 Kč, rozhodla se žalobkyně zesplatnit kupní cenu za zařízení a nárokovat také doplatek kupní ceny ve výši 800 Kč, celkem tedy ve výši 1 400 Kč. V důsledku interního zaokrouhlování žalobkyně se uvedená částka upravila ve prospěch žalované na 1 395,60 Kč. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen občanský soudní řád, a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 občanského soudního řádu). 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci si ujednali, že kupní cena mobilního telefonu [název zařízení] [anonymizována tři slova] ve výši 2 777 Kč bude žalovanou uhrazena po 24 splátkách ve výši 100 Kč, přičemž z toho 377 Kč žalovaná již uhradila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek za období od 25. 11. 2017 do 24. 5. 2018 po 100 Kč a k doplatku kupní ceny ve výši 800 Kč, celkem tedy ve výši 1 400 Kč 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud po právní stránce věc posoudil následovně. Žalovaná měla podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ občanský zákoník“, povinnost uhradit kupní cenu zboží, které zakoupila od žalobkyně, přičemž tato povinnost byla specifikována dohodami o splátkách tak, část kupní ceny měla být uhrazena při převzetí zboží, zbytek byla žalovaná povinna uhradit ve splátkách s tím, že v případě prodlení s úhradou některé ze splátek, respektive s úhradou vyúčtovaných služeb delším než 30 dnů po splatnosti bylo ujednáno právo žalobkyně na vyrovnání celé zbývající části pohledávky. Žalobkyně toto právo uplatnila, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit celou zbývající část dluhu, kterou žalobkyně vyčíslila celkem na částku 1 395,60 Kč. 5. Protože žalovaná v průběhu řízení nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné části kupní ceny za předmětné zboží, případně jinou skutečnost, na základě které by její povinnost zanikla, soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.