21 C 452/2020-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 316,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 316,60 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že dne 2. 12. 2019 uzavřel žalobce s žalovaným dohodu o uznání dluhu, podle které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem v částce 15 316,60 Kč a zároveň se zavázal jej uhradit v 30 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek a to splátky č. 1 a 2, žalobce proto využil svého smluvního oprávnění a dne 25. 5. 2020 předmětný dluh zesplatnil. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření dohody o uznání dluhu do data podání žaloby neuhradil ničeho. Žalobce odeslal žalovanému dne 15. 5. 2020 předžalobní upomínku. Protože žalovaný na předmětný dluh ničeho neuhradil, požaduje žalobce současně úhradu zákonného úroku z prodlení ze zesplatněné pohledávky od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky, tj. od 26. 5. 2020. 2. Ve věci bylo rozhodnuto ve smyslu ust. §115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. žádný z účastníků řízení nevyjádřil nesouhlas s tímto postupem soudu. Soud při svém rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstala nečinný. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud učinil následující skutkový a právní závěr: Z prohlášení žalovaného o uznání dluhu ze dne 2. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný uznal co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 15 316,60 Kč vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] a zavázal se tento dluh uhradit v 30 měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, počínaje dnem 20. 12. 2019 s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 816,60 Kč se splatností do 20. 2. 2022. Z této dohody bylo rovněž zjištěno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má věřitel oprávnění učinit celý dluh žalovaného okamžitě splatným. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl ještě před podáním žaloby k úhradě dluhu vyzván. Z dopisu ze dne 15. 5. 2020 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný nedodržel splátkový kalendář sjednaný v dohodě ze dne 2. 12. 2019 a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 20. 1. 2020, věřitel dluh zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 15 316,60 Kč včetně příslušenství (úroku z prodlení) do 25. 5. 2020. 4. Vztah z postoupení a z uznání se splátkovou dohodou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. 5. Na základě uznání dluhu žalovaným nastala vyvratitelná právní domněnka, že ke dni uznání dluh co do výše uvedené v uznání trval (§ 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Bylo tak na žalovaném, aby prokázal, že dluh splnil nebo že jinak zanikl. Žalovaný zánik dluhu ani netvrdil, ani neprokázal. Soud proto vyšel z toho, že dluh ve výši uplatněné v žalobě nadále trvá. 6. Uznaný dluh měl být na základě dohody splácen ve splátkách, přičemž bylo dohodnuto, že nezaplacením některé ze splátek se stává splatným celý dluh (§ 1931 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Za situace, kdy žalovaný neprokázal, že dluh uhradil či jinak zanikl, je na místě závěr, že žalovaný se ocitl v prodlení se splácením dluhu, a věřiteli vzniklo právo požadovat zaplacení celého dluhu spolu s úrokem z prodlení z celého dluhu (§ 1958, § 1968, § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Úrok z prodlení náleží žalující straně v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud proto žalobě vyhověl. 8. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 2 071 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva hlavní úkony á 300 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby) podle § 14 b) odst. 1), jeden hlavní úkon á 150 Kč (jednoduchá předžalobní výzva), tři režijní paušály á 100 Kč podle 14 b) odst. 5) písm. a) a 21% DPH z těchto částek, neboť právní zástupce žalobce doložil osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty.