24 C 269/2020-35 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] nárokovala žalobkyně zaplacení příspěvku ve výši 2 730 Kč do garančního fondu podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“, vztahujícího se k motorovému vozidlu r. z. [anonymizováno] [číslo], VIN: [anonymizováno], č. technického průkazu [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 za období od [datum] do [datum], tj. celkem 42 dní, v němž žalovaný jako vlastník neměl k předmětnému vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Spolu s tím nárokovala zaplacení poplatku ve výši 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek výzvou ze dne [datum], splatnost nastala dne [datum], ode dne následujícího žalobkyně požaduje i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem [datum]. 3. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobkyně] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; tj. povinnosti mít po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. 4. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že: a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 5. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy vozidel je stanovena ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dále jen„ vyhláška“, pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně činí 65 Kč. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše těchto nákladů činí podle ustanovení § 2a vyhlášky 300 Kč. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 8. Ze zprávy Magistrátu města Liberec, odbor dopravy, ze dne [datum] soud zjistil, v žalovaném období byl v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla [jméno] [příjmení], [datum narození]. Podle výše citovaného ustanovení § 4 odst. 2 zákona jde o vyvratitelnou právní domněnku, kdy z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené právě [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím má soud dále za zjištěné, že vlastnické právo k vozidlu bylo převedeno na žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu výzvou ze dne [datum], jež obsahuje náležitosti podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona, ve lhůtě do 30 dnů od jejího doručení. Podle zprávy České pošty, s.p. byla písemnost žalovanému doručována na adrese [adresa žalovaného], poté byla vhozena do jeho schránky. 9. Soud tak uzavřel, že žalovaný jako vlastník předmětného vozidla byl podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona povinen mít v žalovaném období uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný této povinnost dostál, byl proto povinen k výzvě žalobkyně ze dne [datum] zaplatit do garančního fondu příspěvek ve výši 2 730 Kč, tj. 65 Kč denně krát 42 dní, a náklady jeho mimosoudního vymáhání ve výši 300 Kč, do [datum], kdy uplynula 30 denní lhůta. Soud proto důvodné žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení ve výši podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když dnem následujícím po splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním a žalobkyně má právo podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na zaplacení úroku z prodlení. 10. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Tyto náklady činí částku 1 489 Kč a tvoří je 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) + 126 Kč 21 % DPH a 300 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. + 63 Kč 21 % DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně. 11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.