32 C 83/2020-17 — Okresní soud v Liberci

Manželka podala u zdejšího soudu návrh, kterým se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo rozvedeno manželství účastníků. Návrh odůvodnila tak, že manželství provázely dlouhodobé neshody, které se týkaly všech oblastí společného života. Situace se vyhrotila v dubnu 2020, manžel se ze společné domácnosti odstěhoval, od té doby manželé společné soužití neobnovili a nemají na tom ani jeden z nich zájem. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil, ve své výpovědi potvrdil neshody v manželství, on sám spatřuje jako příčinu rozvratu manželství navázání vztahu ze strany manželky s jiným mužem. Z oddacího listu, výpovědí účastníků a rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 21.7.2020 čj. 31 Nc 50015/2020-47 soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Liberec, u manželky se jedná o manželství druhé, u manžela o manželství třetí, manželka je slovenské národnosti, státní občanka SR, manžel je národnosti české, státní občan ČR. Z tohoto manželství se narodil nezl. syn [jméno], [datum narození], jehož poměry byly upraveny shora uvedeným rozsudkem. Rozsudek nabyl právní moci dne 3.9.2020 Poslední společné bydliště účastníků je v ČR, na adrese uvedené jako bydliště manželky. Protože manželka je cizí státní příslušník, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. V daném případě jsou účastníci občany ČR a SR, tedy států, které jsou členy Evropské Unie. Pro posouzení mezin. příslušnosti a použití právního řádu je nutno vycházet z Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27.11.2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle čl. 3 cit. nařízení ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Místní příslušnost Okresního soudu v Liberci je pak dána § 383 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních neboť se jedná o obecný soud manželky. Podle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V daném případě vzal soud za prokázané, že manželství účastníků v současné době již neplní žádnou ze svých funkcí, když společné soužití bylo téměř před rokem ukončeno. Manželé shodně potvrdili, že na zachování manželství nemají žádný zájem, neboť jejich vzájemné konflikty a napadání manželky se negativně odrazilo na psychice jejich společného dítěte i dalších dětí žijících ve společné domácnosti. Na základě toho soud dospěl k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou trvale a hluboce rozvráceny, nelze očekávat obnovení společného soužití, proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních, kdy v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.