13 C 136/2022-10 — Okresní soud v Liberci

Řízení o rozvod manželství zahájili účastníci návrhem, který oba podepsali dne 5. 4. 2022, ve kterém tvrdili, že dne 16. 4. 1994 před [stát. instituce] uzavřeli manželství, na jehož rozvodu se domluvili. Dovozovali, že splňují podmínky pro smluvený rozvod, kdy manželství trvalo déle jak rok, a manželé spolu od září 2020, tedy déle než šest měsíců, nežijí. Na úpravě majetku i bydlení se domluvili. Při nařízeném jednání upřesnili, že k dohodě mezi nimi došlo, majetek si již v podstatě rozdělili, a bydlí už každý zvlášť, nesepsali ji však písemně, a nemohou ji tak soudu předložit. Oba potvrdili, že ani jeden z nich nemá o zachování manželství zájem, a potřebují dát v podstatě do pořádku formální poměry s těmi skutečnými. Žádné společné dosud nezletilé děti nemají. Soud provedl důkaz oddacím listem, ze kterého zjistil, že účastníci uzavřeli manželství, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ze shodných tvrzení manželů, uvedených při jejich výslechu, vyplývá, že manželé spolu delší dobu nejen nežijí, ale téměř dva roky už spolu ani nebydlí. Příčinou rozpadu manželství byl nový vztah, který navázal manžel. Oba vyloučili jinou možnost než rozvod s tím, že je třeba pouze zesouladit právní poměry s těmi faktickými, kdy obnovení vztahu není možné. Od podzimu 2020 se k sobě nevrátili, a situace jim takto oběma vyhovuje, nemají žádné pochybnosti. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení. Dle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu a jeho příčiny. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť ani jeden z nich si toto nepřeje, dlouhou dobu spolu již ani nebydlí. Soud proto vyhověl návrhu a manželství rozvedl, když není smysluplné proti vůli obou manželů zachovávat jeho toliko formální existenci. Pokud jde o příčinu rozvratu, dle shodných tvrzení účastníků manžel navázal jiný vztah, což vedlo k faktickému zániku jejich manželství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 z. ř. s., kdy až na výjimečné situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo. Vzhledem k příčině rozpadu manželství by bylo možné zvážit, zda na náhradu nemá právo manželka, která se však práva na náhradu nákladů vzdala.