13 C 30/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 12. 8. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, učinila žalobkyně nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [číslo] [obec], kterou se žalovanou uzavřela 31. 7. 2018. Konkrétně nárokovala 3 362,98 Kč představující nedoplatek z vyúčtování elektřiny, kterou žalované dodala v období od 6. 12. 2018 do 14. 11. 2019, a který vyúčtovala pod [číslo] se splatností 9. 12. 2019. Jelikož žalovaná předmětnou fakturu neuhradila, vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s platbou přesahující 10 dnů. Smluvní pokutu žalobkyně vyúčtovala pod [variabilní symbol] se splatností dle obchodních podmínek, a jelikož ani ta nebyla žalovanou uhrazena, je rovněž učiněna předmětem řízení. 2. Skutkově soud zjistil, že dne 31. 7. 2018 účastnice podepsaly tvrzenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do shora uvedeného odběrného místa. Za období 6. 12. 2018 do 14. 11. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované pod [variabilní symbol] nedoplatek elektřiny ve výši 3 362,98 Kč se splatností dne 9. 12. 2019. Doklad prokazující skutečnost, že se předmětné vyúčtování vůbec kdy dostalo do dispozice žalované, a mohla tak být vyvolána jeho splatnost, žalobkyně v řízení nepředložila. Ze samotného vyúčtování toto neplyne, a z předžalobní upomínky s datem 29. 1. 2020, bylo zjištěno, že k ní nebyly připojeny žádné přílohy. 3. Po právní stránce se jednalo mezi žalobkyní a žalovanou obecně o vztah z kupní smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o.z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. 4. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhl. č. 70/2016 Sb., byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou vnímána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně vyúčtování obsahující všechny stanovené náležitosti. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku. 5. Smluvní pokutu si pak smluvní strany mohou sjednat dle § 2048 odst. 1 o. z. pro případ porušení smluvené povinnosti, a to buď v konkrétní výši, nebo mohou ujednat způsob, jakým bude určena. 6. Jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že výše uvedený nedoplatek z vyúčtování již je splatný, nebylo možné žalobě vyhovět. Zamítnuta pak byla žaloba nejen co do nedoplatku z vyúčtování, ale i co do nároku žalobkyně na smluvní pokutu, když tato měla náležet za nezaplacení včas, aniž by však byl prokázán termín splatnosti (že nastal), a že tedy k porušení povinnosti platby skutečně došlo. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá ze skutečnosti, že v řízení byla plně úspěšná žalovaná. Ta by tak měla nárok na náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o. s ř., žádné náklady jí však nevznikly.