13 C 354/2022-13 — Okresní soud v Liberci

Manželka dne [datum] zahájila rozvodové řízení, kdy tvrdila, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], nenarodily se z něho žádné děti, a je již pouze formální. Účastníci se v důsledku rozdílných povah postupně odcizili a citový vztah se mezi nimi vytratil. Déle jak půl roku spolu manželé nežijí, navrhla proto, aby manželství bylo rozvedeno. Manžel, který se dostavil k nařízenému jednání, potvrdil skutečnosti uváděné manželkou s tím, že i on se chce dát rozvést, a jiné řešení není možné. V současné době spolu účastníci již ani nebydlí. Soud provedl důkaz oddacím listem, ze kterého zjistil, že účastníci uzavřeli manželství, tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí. Ze shodných tvrzení manželů, uvedených při jejich výslechu, pak lze dovodit, že dříve bylo manželství spokojené, později docházelo k neshodám, kdy v jejich důsledku se odcizili, a vztah mezi nimi zanikl. Manželé spolu delší dobu nejen nežijí, ale již ani nebydlí, a oba vyloučili jinou možnost než rozvod. Příčinu rozvratu spočívající v jejich odcizení pro nezvládnuté neshody oba potvrdili, potvrdili rovněž, že situace, kdy soužití ukončili, jim takto vyhovuje více, jakož i to, že nemají žádné společné děti. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení. Dle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu a jeho příčiny. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť ani jeden z nich si toto nepřeje, dlouhou dobu spolu již ani nebydlí. Soud proto vyhověl návrhu a manželství rozvedl, když není smysluplné proti vůli obou manželů zachovávat jeho toliko formální existenci. Pokud jde o příčinu, dle shodných tvrzení účastníků byly vzájemné vztahy narušené neshodami, které se nepodařilo účastníkům odstranit, což vedlo k jejich odcizení a faktickému zániku vztahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 z. ř. s., kdy až na výjimečné situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo.