13 C 113/2023-31 — Okresní soud v Liberci

1. Manželka dne [datum], původně před [název soudu], zahájila řízení o rozvod manželství uzavřeného [datum] s tím, že došlo k jeho trvalému a hlubokému rozvratu. Manželé již ukončili i společné bydlení, a to od [datum], od kdy spolu již nejsou ve vůbec žádném kontaktu, manžel jí ani nesdělil novou adresu. K rozpadu vztahu vedl diametrálně odlišný přístup k vedení společné domácnosti, a zejména nakládání s financemi. Uvedla, že si manžel libuje v hazardu, na který si půjčuje, a to i bez jejího vědomí. Z její strany tak vyprchala jakákoliv důvěra k němu, a obnovení soužití je nereálné. Manžel se z nařízeného jednání ze zdravotních důvodů omluvil, sdělil, že ani on nechce v manželství setrvat, a připojuje se k návrhu manželky. Přímo svoji verzi konkrétně nesdělil, z jeho podání však bylo zřejmé, že ani on o jiné možnosti než o rozvodu neuvažuje, a snaží se ho urychlit. 2. Po skutkové stránce soud z oddacího listu zjistil, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak je uvedeno shora ve výroku I. Při svém účastnickém výslechu manželka popsala, že manželství dříve fungovalo, a jediné neshody plynuly právě z manželova hraní, jinak by ani jiné problémy neměli. Již dříve takto občas manžel použil finanční prostředky, aniž by se na tom domluvili, byly to však jejich prostředky, a stávalo se to tak jednou do roka, což ještě snesla. V poslední době se však frekvence zvýšila, ví to, protože byla disponentem k jeho účtu, a především byl problém v tom, že si začal i půjčovat, a to je pro ni nepřekonatelné. Začal tím ohrožovat její samotnou existenci, protože je v oddlužení, a přišla by o tuto možnost, potřebuje proto před takovým jeho jednáním co nejrychlejší ochranu, aby nenarostly dluhy. Vyloučila proto jakoukoliv možnost zkoušet obnovovat vztah, protože nedůvěra už je z její strany veliká, a ani dříve ji manžel nevyslyšel, aby se šel léčit, přestože svého jednání následně litoval. Předložila i emailovou komunikaci z [právnická osoba], ze které bylo zjištěno, že v březnu zaslala nesouhlas se zjištěným dluhem manžela ve výši 300 000 Kč, a sdělovala bance, že s ním nesouhlasila. Z odpovědi banky nepřímo plyne, že úvěr byl poskytnut, ale banka nemusí zjišťovat ani rodinný stav ani souhlas manžela, proto jí nemohou nijak pomoci. 3. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení. Dle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu a jeho příčiny. 4. Z provedeného dokazování i postoje manžela je zřejmé, že vztah mezi manželi zásadně utrpěl, a ani jeden si v něm nepřeje setrvat. Ohledně financí, nejméně braní si úvěru je zřejmé, že ve shodě nejsou, a že to zásadně vztah narušilo. Sice nelze z toho, co manželka k důkazu nabídla, dospět průkazně k závěru, na co manžel půjčené prostředky konkrétně používá, je však evidentní, že si půjčil nemalou částku, přestože manželka je v insolvenci, jak je soudu známo z jeho činnosti, a s tímto nesouhlasí. Jestliže se snaží o oddlužení, je zřejmé, že je dalšími závazky skutečně zásadně ohrožována, a stav ztráty důvěry k manželovi, který jí toto způsobuje, je odůvodněný. Soud tak dospěl k závěru, že pokud došlo ke ztrátě vzájemného vztahu, a zejména z hlediska insolvence se manželka cítí být i ohrožena další existencí manželství, není ji možné k tomu nutit, a není ani na místě se pokoušet manžele smířit, či hledat nějakou alternativu, o kterou nestojí ani jeden z manželů. 5. Manželství proto shledal jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, kdy nelze očekávat jeho obnovení, a vyhověl návrhu. Pokud jde o příčinu, zjevně došlo ke ztrátě důvěry, a i samotného vztahu pro neshody ohledně finančního hospodaření v rodině. Manžel si nejméně jedenkrát půjčil, ovšem značnou sumu, a to v tíživé finanční situaci manželky, a bez dohody s ní, což vztahu rozhodně nepřispělo. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 z. ř. s., kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo. V daném případě vše nasvědčuje tomu, že se na rozvratu zřejmě více podílel manžel, nebylo však prokázáno, že by to skutečně bylo z důvodu jeho hazardu, a že by opakovaně prohýřil takto prostředky. Tedy nelze dovodit natolik mimořádné okolnosti, aby byly výjimečně náklady řízení přiznány.