11 C 13/2023-47 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala stanovení výživného pro nerozvedenou manželku na částku , částka, měsíčně s tím, že v , Anonymizováno, , Anonymizováno, se od manžela odstěhovala, odnesla si pouze věci osobní potřeby, bydlí v pronajatém bytě, kde výše nájmu včetně energií a služeb činí měsíčně , částka, . Dosahuje platu , částka, , manžel bydlí v bytě v osobním vlastnictví a jeho plat se pohybuje kolem , částka, měsíčně. Z manželství se narodil syn , jméno FO, dne , datum, a dcera , jméno FO, dne , datum, . Žalovaný má za to, že majetkové poměry , schopnosti a možnosti jeho a žalobkyně jsou stejné, a že není dán nárok na výživné nerozvedené manželky v požadované výši , částka, . Je logické, že zrušením společné domácnosti a vznikem samostatné rodinné domácnosti manželky se zvýšily výdaje na straně žalobkyně o nájemné a služby a další výdaje, které v době trvání manželství a společného hospodaření sdíleli. Žalobkyně se odstěhovala zcela dobrovolně, pro žalovaného celkem nečekaně a nekonzultovala s ním, kde bude bydle a v jaké výši bude hradit nájemné. Žalovaný nevidí důvod pro to, aby dorovnával žalobkyni náklady na bydlení jenom z toho důvodu, že se rozhodla již nadále nesdílet rodinnou domácnost v posledním společném bydlišti.2. Z oddacího listu vydaného Magistrátem města , adresa, soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno , datum, .3. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno.4. Poměry nezletilých dětí byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Děti byly svěřeny do střídavé péče rodičů v týdenních cyklech, otec se zavázal přispívat výživném , částka, na , Anonymizováno, , , částka, na , jméno FO, , matka , částka, na , Anonymizováno, a , částka, na , jméno FO, .5. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že z domácnosti se odstěhovala , datum, i s dětmi, ale od počátku byla realizována střídavá výchova v týdenních cyklech. Na děti žalovaný platí dohromady , částka, , ona žalovanému , částka, , odstěhovala se z důvodu manželského nesouladu, chyběl jí pocit, že je v bytě chtěná. Odstěhovala se do bytu 2+1, kde nájem je , částka, + , částka, služby a elektřina. Děti do školy vozí s nákladem , částka, měsíčně. Je to jednodušší. Má dvě vyživovací povinnosti. Žalovaný ničím v období od , datum, do , datum, pro její osobu nepřispěl. Příjmy má ze zaměstnání , částka, , jiné příjmy nemá a není vlastníkem nemovitého majetku. Byt, který obývá, si pronajímá od své matky a je pravda, že proběhla rekonstrukce bytu, kterou zaplatil její otec.6. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že manželství je rozvedeno, vyživovací povinnost má ke dvěma dětem, souhlasí s tím, že důvodem, proč žalobkyně odešla ze společné domácnosti, bylo odcizení, že si našla nový vztah a nového přítele. Žalovaný bydlí v družstevním bytě dispozičně 4+kk s náklady na bydlení , částka, , dluhy ani půjčky nemá. Příjmy má , částka, , úlevu na dani uplatňuje na syna, žalobkyně na dceru. S vozem má stejné náklady jako žalobkyně. Nemá nemovitý majetek, ze kterého by měl výnosy.7. Ze zprávy zaměstnavatele žalobkyně , právnická osoba, . soud zjistil příjem od listopadu , Anonymizováno, do března , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně čistého s dalším peněžitým plněním v průměrné výši , částka, měsíčně.8. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, soud zjistil průměrný měsíční příjem za rok , Anonymizováno, ve výši , částka, a za období od ledna do dubna , Anonymizováno, ve výši , částka, čistého.9. Ze zprávy katastru nemovitostí soud ohledně žalobkyně a žalovaného zjistil, že ani jeden z nich není veden jako vlastník nemovitého majetku.10. Podle § 697 odst. 1 věta první o.z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.11. Podle § 697 odst. 2 o.z. pro vyživovací povinnost mezi manželi jinak platí obecná ustanovení o výživném.12. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby, majetkové poměry oprávněného, stejně jako možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného.13. Ustanovení § 697 o.z. se projevuje zásada rovnosti mezi mužem a ženou v manželství a požadavek, aby manželé měli stejnou životní úroveň, je zdůvodněn jejich stejným postavením v manželství, rodině, společnosti a vyplývá i z jejich stejných práv a povinností. Manželé opatřují potřeby rodiny podle svých schopností a možností, které zpravidla nejsou stejné, ale podílejí se stejnou měrou na hospodářských výsledcích své činnosti a mají právo na stejnou životní úroveň. Stejná životní úroveň ale neznamená mechanickou možnost mezi manželi, kterou by bylo možné vyvozovat jen z jejich výdělku. Soud proto při určení výživného přihlížel k odůvodněným potřebám žalobkyně, jakož i ke schopnostem a možnostem žalovaného.14. Při stanovení výše výživného vycházel soud především z možností a schopností žalovaného, přihlížel k jeho majetkovým poměrům. Žalovaný a žalobkyně mají dvě děti, o které pečují víceméně stejnou měrou, neboť je mají ve střídavé péči. Z domácnosti se stěhovala žalobkyně do bytu, který jí pronajímá její matka. Z rozhodovací činnosti je soudu známo, že nájmy bytů v Liberci dispozičně 2+1 se skutečně mohou pohybovat kolem , částka, měsíčně, nicméně v nabídce jsou i byty za , částka, měsíčně. Je nesporné, že příjmy žalovaného jsou nepatrně vyšší než jsou příjmy žalobkyně a že výdaje za bydlení má žalovaný nižší než má žalobkyně. Protože výživné musí být stanoveno tak, aby žalobkyně měla zajištěnou zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň, dospěl soud k závěru, že výdělkové možnosti, schopnosti a majetkové poměry žalovaného s přihlédnutím odůvodněným potřebám žalobkyně, odůvodňují stanovit částku výživného ode dne podání žaloby, tedy od , datum, do pravomocného skončení řízení o rozvod, tedy do , datum, , na částku , částka, měsíčně. Protože žalobkyni bylo přiznáno výživné ve výši , částka, měsíčně, byla žaloba co do částky , částka, zamítnuta.15. Dlužné výživné za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, soud žalovanému uložil zaplatit ve lhůtě , datum, k rukám žalobkyně. Soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když dlužné výživné se skládá z 5 měsíců po , částka, a , částka, stravného za 4 dny v dubnu , Anonymizováno, .16. Podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění se od poplatku osvobozuje navrhovatel v řízení o určení výživného nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí. O splatnosti poplatku soud rozhodoval podle § 7 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. v platném znění, kdy poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit, uložena.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/63 o.s.ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení výživného ve výši , částka, a soud přiznal výživné ve výši , částka, měsíčně, tedy za požadované období celkem , částka, . Žalobkyně tak byla úspěšná z 20 % a neúspěšná (úspěch žalovaného) z 80 %. Soud přiznal žalovanému náklady řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu, tedy v daném případě 60 % požadovaných nákladů řízení. Žalovanému náleží náhrada nákladů řízení sestávající se z odměny advokáta za celkem , hodnota, úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci, účast u 3 jednání soudu (, datum, ,, datum, a , datum, ) podle mimosmluvní sazby ve výši 5 x , částka, podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, náhrady hotových výdajů advokáta za 5 režijních paušálů po , částka, podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrady daně z přidané hodnoty 21 % z výše uvedených částek v částce , částka, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupkyně žalovaného je plátcem této daně. Náklady řízení žalovaného tedy činily celkem , částka, . Podle výše uvedeného procentního poměru úspěchu v řízení pak bylo žalovanému přiznáno 60 % z této částky, tedy , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit želovanému k rukám jejího právního zástupce a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř.